Wyatt1earp

Aj keď ešte nebol napadaný sneh bolo chladné severoamerické ráno, a ja som sa prebudil na ruch ktorý prenikal do mojej izby z hlavnej ulice, nedialo sa nič nezvyčajné no vlastne až nato že sa blížil deň vďakyvzdania a všetci ľudia, či to už boli desperáti, obchodníci, žoldnieri, farmári ale aj mnoho ďalších zháňali potrebné suroviny na sviatočnú hostinu. A ja som sa ako každý deň išiel naraňajkovať k Henrymu :4: :8: , dalo mi veľa práce predrať sa davom na druhú stranu ulice, ale nakoniec sa mi to podarilo, no a prvé čo som videl keď som vošiel do Henryho baru nebolo teplé jedlo s pohárom piva ale Henry podávajúci mi brokovnicu so slovami: ,,No konečne si prišiel, vezmi si zbraň a zabehni si do stajne pre koňa, ideme na moriaky. O chvíľu som bol opäť pred salónom a sedel som na svojom hnedákovi :kobylka:. Okamžite sme sa vydali do lesa, na moje prekvapenie sme nešli do západných hôr ako všetci ostatný ale Henry nás viedol na sever k Bizóniemu jazeru. Keď sme dorazili ku skalnému kaňonu tak sa k nám pripojil šerif John Fitzburn a ďalší dvaja chlapi. Nemal som dobrý pocit, o tomto priesmyku sa nešírili najlepšie reči, dosť často keď som sedával v bare tak sa žoldnieri zhovárali že je plný banditov a dezertérov ktorý okradnú každého kto do kaňonu vstúpi :tom:. Už sme sa dostávali na koniec keď zrazu pred nás spadla menšia lavína kameňov, asi 50metrov za nami taktiež spadla lavína a nad nami, na skalách sa začali zjavovať muži s puškami a okamžite spustili paľbu :zásek: , všetci sme sa stihli skryť za okolité kamene a stromy. Aj my sme začali strieľať :střelec: , po chvíli streľba stíchla a nepriatelia ustúpili, zvuk ich zbraní mi bol veľmi známi, boli to dezertéri z konfederačnej armády kde som nejaký čas slúžil. No nič sa nedialo nikto z nás nebol zranený a tak sme sa vydali ďalej, tá lavína nám dala trocha zabrať kým sme ju prekonali ale všetko sa dá keď sa chce. Konečne sme dorazili do údolia k jazeru. Henry mal pravdu, okolie jazera bolo preplnené moriakmi, kone sme ukryli za skalu a my sme sa pomaly vydali bližšie k jazeru. Keď sme boli dostatočne blízko vyplašili sme moriaky z trávy a začali sme strieľať :lovec:, po prvej salve k zemi padlo asi sedem moriakov, vystrelili sme ešte raz a znova k zemi zleteli piati moriaci, Henry usúdil že to bude stačiť :radní:. Keď sme vzali všetku svoju korisť, vydali sme sa späť do mesta, teraz sme sa už nevracali cez kaňon ale cez les, Henry usúdil že to bude bezpečnejšie ale o to dlhšie, na viac mohol v lese nazberať brusnice na omáčku a bylinky na ochutenie moriaka. Keď sme vychádzali z lesa na pastviny so všetkým potrebným na hostinu, uvideli sme obrovského grizlyho, šerif sucho ale nadšene utrúsil: ,, Tak to by bola pekná trofej.“ Bolo jasné že ho chce uloviť, no sám uznal že bude lepšie keď sa vráti nabudúce so svojou winchestrovkou :lovec: . Začalo sa už stmievať a nás delila od mesta ešte dlhá cesta a na viac Henry opäť zmenil smer cesty, zamieril na farmu svojho dlhoročného priateľa Liama Colemana ktorý s Henrym vymenil troch moriakov za dve obrovské tekvice a vrece zemiakov :hi:. Keď sme opustili farmu konečne nás už nedelila žiadna prekážka od mesta :yah:. Onedlho sme už vchádzali do mesta, zaviedli sme kone do stajne a všetko potrebné sme odniesli k henrymu do baru, ten nám okamžite rozdelil úlohy, Henry začal pripravovať moriaka, šerifa poslal po najlepšiu whisky, Márii pridelil prípravu jej povestného tekvicového koláča, Wapuee mal na starosti brusnicovú omáčku podľa starého indiánskeho receptu, a ja som sa snažil pripraviť pyré zo sladkých zemiakov. Večer bolo všetko pripravené, obrovský moriak zaberal najviac miesta na stole, vôňa tekvicového koláča sa šírila po celom salóne, šerif mal pripravenú tú najlepšiu dvanásť ročnú whisky, wapueho omáčka vyzerala a chutila vynikajúco a mne sa podarilo dokončiť pyré. Večera bola skvelá, výborne sme sa najedli a zabavili. :pianista:
Už sa teším aké dobrodružstvo nám prinesú vianočné sviatky a ďalší rok na západe.



V Češtině


I když ještě nebyl napadaný sníh bylo chladné severoamerické ráno, a já jsem se probudil na ruch který pronikal do mého pokoje z hlavní ulice, nedělo se nic neobvyklého no vlastně až nato že se blížil den díkůvzdání a všichni lidé, ať to již byly desperáti, obchodníci, žoldnéři, zemědělci ale i mnoho dalších sháněli potřebné suroviny na sváteční hostinu. A já jsem se jako každý den šel nasnídat k Henrymu :4: :8:, dalo mi hodně práce prodrat se davem na druhou stranu ulice, ale nakonec se mi to podařilo, no a první co jsem viděl když jsem vešel do Henryho baru nebylo teplé jídlo s pohárem piva ale Henry podávající mi brokovnici se slovy:,, No konečně jsi přišel, vezmi si zbraň a zabehni si do stáje pro koně, jdeme na krocani. O chvíli jsem byl opět před salónem a seděl jsem na svém hnědákovi :kobylka: . Okamžitě jsme se vydali do lesa, k mému překvapení jsme nešli do západních hor jako všichni ostatní ale Henry nás vedl na sever k bizoního jezeru. Když jsme dorazili ke skalnímu kaňonu tak se k nám připojil šerif John Fitzburn a další dva chlapi. Neměl jsem dobrý pocit, o tomto průsmyku se nešířili nejlépe řeči, dost často když jsem sedával v baru tak se žoldáci povídali že je plný banditů a dezertérů který okradou každého kdo do kaňonu vstoupí :tom: . Už jsme se dostávali na konec když najednou před nás spadla menší lavina kamenů, asi 50metrov za námi také spadla lavina a nad námi, na skalách se začaly zjevovat muži s puškami a okamžitě spustili palbu :zásek: , všichni jsme se stihli skrýt za okolní kameny a stromy. I my jsme začali střílet :střelec: , po chvíli střelba ztichla a nepřátelé ustoupily, zvuk jejich zbraní mi byl velmi známí, byli to dezertéři z konfederační armády kde jsem nějaký čas sloužil. No nic se nedělo nikdo z nás nebyl zraněn a tak jsme se vydali dál, ta lavina nám dala trochu zabrat dokud jsme ji překonali ale vše se dá když se chce. Konečně jsme dorazili do údolí k jezeru. Henry měl pravdu, okolí jezera bylo přeplněné krocani, koně jsme ukryli za skálu a my jsme se pomalu vydali blíže k jezeru. Když jsme byli dostatečně blízko vyplašili jsme krocani z trávy a začali jsme střílet :lovec:, po první Salve k zemi padlo asi sedm krocanů, vystřelili jsme ještě jednou a znovu k zemi sletěli pět mořicí, Henry usoudil že to bude stačit: radní:. Když jsme vzali všechnu svou kořist, vydali jsme se zpět do města, nyní jsme se již nevraceli přes kaňon ale přes les, Henry usoudil že to bude bezpečnější ale o to déle, na více mohl v lese nasbírám brusinky na omáčku a bylinky na ochucení krocana . Když jsme vycházeli z lesa na pastvu se vším potřebným na hostinu, uviděli jsme obrovského grizzlyho, šerif sucho ale nadšeně utrousil:,, Tak to by byla pěkná trofej. "Bylo jasné že ho chce ulovit, ale sám uznal že bude lepší když se vrátí příště se svou winchestrovkou :lovec: . Začalo se už stmívat a nás dělila od města ještě dlouhá cesta a na více Henry opět změnil směr cesty, zamířil na farmu svého dlouholetého přítele Liama Colemana který s Henrym vyměnil tří krocanů za dvě obrovské dýně a pytel brambor :hi:. Když jsme opustili farmu konečně nás už nedelila žádná překážka od města :yah:. Zanedlouho jsme už vcházeli do města, zavedli jsme koně do stáje a vše potřebné jsme odnesli k Henrymu do baru, ten nám okamžitě rozdělil úkoly, Henry začal připravovat krocana, šerifa poslal po nejlepší whisky, Marii přidělil přípravu jejích pověstného dýňového koláče, Wapuee měl na starosti brusinkovou omáčku podle starého indiánského receptu, a já jsem se snažil připravit pyré ze sladkých brambor. Večer bylo vše připraveno, obrovský krocan zabíral nejvíc místa na stole, vůně dýňového koláče se šířila po celém salonu, šerif měl připravenou tu nejlepší dvanáct roční whisky, wapu omáčka vypadala a chutnala skvěle a mně se podařilo dokončit pyré. Večeře byla skvělá, výborně jsme se najedli a zabavili. :pianista:
Už se těším jaké dobrodružství nám přinesou vánoční svátky a další rok na západě.