Pyhastar

Tak to opět přišlo. Po roce konečně nastal svátek zvaný Díkuvzdání a v celém městečku zvaném Lifetastegrate byly znát přípravy. Paní domů se svými manželi horlivě uklízeli své domy, podnikatelé zametali před svými obchody a v hospodě U Henryho se připravovalo jídlo na večer. Kuchařka již měla téměř dodělanou omáčku ke krocanovi, který zatím nervózně pobíhal po ohradě za hospodou. Dokonce i Waupee si přisedl k výjimečně klidnému šerifovi na skleničku.

V celém městě panoval klid a pohoda. Bylo nepsaným pravidlem po celém Západě, že v tento den každý odloží své starosti a kolty stranou. To se však našemu městečku stalo osudným. Krátce po poledni, zrovna, když Henryho kuchařka šla na dvůr pro krocana, přijela do Lifetastegrate skupina 20ti můžu ze sousedního města I´mlovinit. Všichni byli ozbrojeni, takže lidé nemuseli být zahradníci, aby cítili hnůj. Nedávno se Harland Sanders totiž opil a v sousedním městu zastřelil dělníka, který měl být nyní nepochybně pomstěn.

Šerif proti takové početní skupině nemohl zakročit a nezbývalo mu nic jiného než nečinně přihlížet jak proti sobě stojí a do očí si hledí Harland a nejlepší duelant I´mlovinit. Ve chvíli, kdy se rozezněl kostelní zvon oba dva současně tasili kolty a vystřelili. Všem přihlížejícím se zatajil dech, nikdo nevěděl kdo a jestli vůbec byl zasažen. Po pár sekundách se však k zemi skácel Harland. 20ti člená skupina se beze slova otočila a odjela pryč z města.

Město Livetastegrate pokryla přikrývka ticha. Celým městem se neozývalo nic než nářek Harlandovi manželky a krákání supů na obloze. Všechny v tu chvíli opustila dobrá nálada. Nikdo si momentálně nevzpomněl na žádný svátek a jediný kdo měl z této situace radost, byl krocan, který o život nepřišel a radostně skákal po dvoře.