DeletedUser15256
Guest
Štědrý den u řeky Cheyenne
V zákrytu řeky pod skalou, se choulil srub se střechou pokrytou drny a v mrazivém tichu do pozdního odpoledne, svítilo žlutě jen jedno okno. Ve srubu žil Jarrod se svojí indiánskou ženou a malým chlapcem Tomem. Štědrý večer, vanul studený vítr, celí kraj byl zahalen do bílého závoje. V krbu praskalo dřevo a malý Tom poslouchal svého otce, aby šel do soumraku pro další dřevo. Byl oslněn tou bílou krásou a mrazivým tichem. Zcela nevědomky se vydal ve stopách ve sněhu, až najednou padla tma. Nebyl vidět ani kouř z komína srubu. Zabloudil. Vítr zavál jeho stopy a cestu zpět nenalezl, prodíral se hlubokým sněhem, až tu narazil na skálu a v ní na malou jeskyňku. Byla útulná, teplá a Tom v ní únavou usnul. Když se probudil, s hrůzou a úlekem zjistil, že se na něj dívá dvojice žlutých planoucích očí, byl to statný vlk. Vlk přišel blíž, lízal Tomovy ruce a dýchal na něj. Za chvilku se Tom vzpamatoval, vlk mu položil hlavu do klína a něžně vrčel, jakoby chtěl něco chlapci říci. Vzal ho opatrně za rukáv a tahal Toma z jeskyně ven. Vítr polevil, zasněžená bílá prérie se roztřpytila a měsíc zářil do noci. Vlk šel neomylně do srubu následován malým Tomem. Když už bylo obydlí na dohled, strčil starý vlk do Toma a popostrčil ho k domovu. Tom doklopýtal ke dveřím srubu, dveře se otevřely a Tom padl do obětí svých rodičů plakajících štěstím. Pro všechny to byli nejkrásnější svátky a den v roce. S požehnáním naslouchali v dálce náhlému vlčímu vytí.
V zákrytu řeky pod skalou, se choulil srub se střechou pokrytou drny a v mrazivém tichu do pozdního odpoledne, svítilo žlutě jen jedno okno. Ve srubu žil Jarrod se svojí indiánskou ženou a malým chlapcem Tomem. Štědrý večer, vanul studený vítr, celí kraj byl zahalen do bílého závoje. V krbu praskalo dřevo a malý Tom poslouchal svého otce, aby šel do soumraku pro další dřevo. Byl oslněn tou bílou krásou a mrazivým tichem. Zcela nevědomky se vydal ve stopách ve sněhu, až najednou padla tma. Nebyl vidět ani kouř z komína srubu. Zabloudil. Vítr zavál jeho stopy a cestu zpět nenalezl, prodíral se hlubokým sněhem, až tu narazil na skálu a v ní na malou jeskyňku. Byla útulná, teplá a Tom v ní únavou usnul. Když se probudil, s hrůzou a úlekem zjistil, že se na něj dívá dvojice žlutých planoucích očí, byl to statný vlk. Vlk přišel blíž, lízal Tomovy ruce a dýchal na něj. Za chvilku se Tom vzpamatoval, vlk mu položil hlavu do klína a něžně vrčel, jakoby chtěl něco chlapci říci. Vzal ho opatrně za rukáv a tahal Toma z jeskyně ven. Vítr polevil, zasněžená bílá prérie se roztřpytila a měsíc zářil do noci. Vlk šel neomylně do srubu následován malým Tomem. Když už bylo obydlí na dohled, strčil starý vlk do Toma a popostrčil ho k domovu. Tom doklopýtal ke dveřím srubu, dveře se otevřely a Tom padl do obětí svých rodičů plakajících štěstím. Pro všechny to byli nejkrásnější svátky a den v roce. S požehnáním naslouchali v dálce náhlému vlčímu vytí.
Naposledy upraveno moderátorem: