Parkour dělám už asi 3 roky což není mnoho, protože je to běh na dlouhou trať a i když sem nikdy nepoznal to co bych teď rád řekl musím říct že jsem za to rád.Nejlepší na parkouru není cíl, ale ta cesta.Je těžké vyprávět o tom někomu kdo parkour bere jako něco co to není např. sport...nebo to bere jenom aby mohl natáčet videa a dávat je na You tube apod.Parkour toho v sobě skrývá strašně mnoho.Je to o překonávání sebe sama a né ostatních proto to taky není sport.Je to z velké části o duchovní stránce.Musím říct že já osobně když jsem zdolal jakoukoliv překážku měl sem z ní radost, ale pokud překonáte překážku, kterou jste několik let nemohly překonat tak z toho máte tak krásný pocit, který se ani popsat nedá.Parkour byl založen otcem Davida Raymonda Belleho, který byl hasič a chtěl pomáhat lidem.V dnešní době mnoho lidí skáče a natáčí videa,kterými by se rád zviditelnil nebo dokonce chtěl vidělat nějaké peníze.Je strašně malá hrstka lidí, která skáče pro sebe, pro radost a pro okolí. Největší část z nich žije ve Francii kde byl Parkour založen konkrétně v Lisses kde byla založena i první Parkourová skupina,která je velice známá pod názvem Yamakasi.David Bell se k nim nepřidal z důvodu natočení 2 filmů (Yamakasi a Yamakasi 7 samurajů) ve kterém byl parkour sice dělán pro dobrou věc,ale byl používán spíše ke krádežím a útěku před policií což se Davidovi nelíbilo.Mohl bych na toto téma mluvit opravdu dlouho, ale tohle by mohlo stačit
Za gramatické chyby se opravdu velice omlouvám
Děkuji s pozdravem Bud
toho chlápka na videu si nevsimejte..to su ja...kdysi davno
borec nejsu
