• Nově připravená aktualizace hry na verzi 2.218 je naplánovaná na úterý 19. března. Upozorňujeme, že termín i obsah aktualizace se mohou změnit. Více informací najdete na herním fóru
  • Vítejte kovbojové a kovbojky, všude je cítit jaro, to znamená, že se na The West blíží Velikonoce. Tak jako každý rok i letos máte šanci zastřílet si s nejznámějšími střelci. Big Fred, Van Cliff, Brinson a Westwood jsou zpět ve Velikonoční střelnici! Více informací najdete na herním fóru

Městem chodí Mikuláš

DeletedUser

Guest
Ač jsem ještě nechodil do školy, postavy jsem byl statné. Za poslední rok neuplynul den, kdy bych nedělal dřepy, kliky a jiné posilovací cviky. Taktéž jsem dobrovolně pomáhal rodičům s nejtěžšíma pracema, jako je třeba skládání uhlí, vykopávání pařezů na topení, či transport piána z okresního města pěšky. Minule jsem totiž nedopadl příliš slavně. Když se mě čert pokusil strčit do pytle, strachy jsem se počůral... Teď jsem však byl připravenej!



Řinčení řetězů, jakkoliv vzdálené, upozorňovalo na blížící se hrozbu. Rodiče se v obývacím pokoji dívali na televizi. Nenápadně jsem tedy pronikl do jejich ložnice a ze skříně vytáhl vzduchovku. Nijak jsem nedbal výstrahy, že se bez dovolení nesmím této zbraně dotknout, jinak přijde drakonický trest. Postupoval jsem však v souladu se zákonem o nutné obraně, kde se říká zhruba toto: "Čin jinak trestný, není trestným činem (...), jestliže nepřítel je s***ě(1)". Čistě pro jistotu jsem si došel na záchod a i se zbraní se odebral do dětského pokojíčku. Vzduchovku jsem nabil "loveckou" diabolkou, která sice vypadá zhruba stejně, jako normální, ale má špičatý hrot. Její průraznost, jakož i zastavovací efekt, je vyšší. I s nabitou zbraní jsem pak zaujmul polohu ležícího střelce na strategicky významné pozici, tedy pod postelí.

"BL-L-L-L-L!!!" ozvalo se za vchodovými dveřmi.

"Blbče!" pomyslel jsem si. Tentokrát jsem byl připravenej.... Pak se ozvaly rány metlou na dveře. O chvíli později jsem slyšel kroky.

"Stůj! Kdo tam?!" zeptal se otec mechanicky. Profesí voják z povolání.

"Čerti! Přišli jsme si pro vaše dítě!"

"Už na vás čekáme!" Otec otevřel dveře. Čerti se okamžitě rozeběhli po celém baráku. Slyšel jsem dupání jejich nohou, otevírání dveří a chřestot řetězů. Velmi jsem uvítal, že jsem byl vyčůranej. Přiznávám, že ve mě byla malá dušička...

Pak se otevřely i dveře do dětského pokojíčku. Objevil se čert. Zamířil jsem mu na nohu. Celou siluetu nepřátelského terče jsem totiž neviděl. Nadechl jsem se a zadržel dech. Pak jsem přesunul pojistku do polohy "odjištěno": Čert to cvaknutí zřejmě slyšel. Vešel totiž do místnosti a začel prohledávat skříně. Byl mimo můj palebný sektor. Vzteky jsem se zakousl do nože ve tvaru rybičky, své záložní zbraně. Čepel zaskřípěla o sklovinu. Nechtěně jsem se tak akusticky demaskoval.

Čert se začal blížit k posteli. Pomalu jsem sáhl do kapsy u trenýrek. Se slovy "ble, ble, ble, blé" se narušitel shýbl. Dostal plný zásah "pepřákem", který jsem si půjčil z máminy kabelky. Tentokrát se počůral čert. S argumentem, že zlobim a stejně neumim básničku, mi otec nařezal.

Mamka přestala sebeobranný sprej nosit. Vzduchovka je nyní rozebrána na několik částí a tyto jsou poschovávané po celém baráku. K dnešnímu datu neznám lokaci pažby, hledí a pouzdra závěru....



(1) manželka prasete
 
Naposledy upraveno moderátorem:

DeletedUser

Guest
Během čtení jsem stejně jako ten kluk ocenil že jsem vyčůraný, protože jinak za sebe smíchy neručim. :::)):::::)):::::)):::::)):::::))::
 

DeletedUser

Guest
FAE: koukám, že si s moderátory docela zahráváš...
Chápu to, ale ty tvé příběhy jsou dost, no takové...nevím, jak bych to řekl.
Už jsi byl jednou zabanovaný, byl ti smazán podpis, no jseš prostě na hraně. Ale jak jsi několikrát psal, některé výrazy k příběhu prostě patří a to já ti schvaluji.
 
Nahoru