• V úterý 6.8. proběhne aktualizace na verzi 2.106. Více informací najdete na herním fóru

Soutěž Příběh o Tajemství lesní tůně

Stav
Uzavřeno pro další odpovědi.
Kolona vozů a koní se dala na pochod.

DEN DVACÁTÝ ŠESTÝ

Skupina W. přespala u indiánské vesnice. Náčelník kmene si Johnem s domluvil obchod - pár nových pušek a střelivo za sušené bizoní masko a kožešiny. Večer všichni poseděli u ohně, Orlí dráp vytáhl kalumet a váček s nejlepším tabákem. Povyprávěl jim vidění, které měl před pár dny. John pokýval hlavou, věděl, o čem náčelník mluví. Šamam jim tradičním tancem zajistil bezpečnou cestu. Poté si Waupee vybral indiánské stopaře. Marii obletovali svobodní indiánští válečníci a Lukas kontroloval zásoby střeliva.
Noc proběhla v klidu.
Ráno se všichni rozloučili.

Lovit bizony = 2 hodiny (5x2=10 hodin celkem)
Prodávat zbraně indiánům = 2 hodiny (5x2=10 hodin celkem)


Jednooký Curt

"Ten všivák jeden" nadává bandita na hlídce. Chtěl si zapálit, i když Curt nesnášel, když kouřil na hlídce. Prý to někdo zahlédne. Pche. Ve váčku na tabák našel ptačí trus. "Chutná cigárko, chutná?" Curt se šklebí od ucha k uchu.
"Poslouchej Redo, prý jsi kdysi pomáhal tomu potrhlému Bonifáci s nějakými kostmi. Jste vykopávali mrtvoly ze hřbitova." Redo se otočí ke Curtovi." No, nebyl to hřbitov, ale prý nějaká zapomenutá civilizace a bylo to v Mexiku. Sice těch koster tam bylo hodně, nevím na co profesor potřeboval mě, byl jsem jen pomocník. Proč se ptáš?"
Curt si zamyšleně mne bradku. " Mám plán jak zjistit kde jsou ti chlapi a ten tajemný poklad. Půjdeš do města za starostou, řekneš, že tě poslali z hlavního města, že máš hledat nějaké kosti v okolí. Jako náhodou tam uvidíš Bonifáce a nabídneš mu své služby, kapišto?"
Red se zachmuří..."Hele šéfe, mě se tam nechce, nemůže jít Chulio?
Ne, nemůže. Ty víš, co máš hledat. Obkreslíš mapky a všechny Bonifácovy dokumenty."
Red se s naštvaným výrazem courá do tábora.
 
Bandita Redo míří do Křišťálového města, Jednooký Curt balí tábor a spolu s bandity čekají na znamení od Reda.

DEN DVACÁTÝ SEDMÝ

Vyrazili na severovýchod směrem k horám. Vpředu konvoje cválají spolu s Lukasem i přátelé ze Salónu. Ještě dál před nimi, Waupee a skupinka indiánů hledá stopy. Konvoj uzavírají vozy a vojáci. V noci trochu mrzlo, čím blíž jsou horám, tím větší zima bude. Naštěstí mají kožešiny od Orlího drápa.
John pozvedne ruku a všichni zastaví. Blíží se k nim jezdec. John přimhouří oči, ano, to musí být jeden z indiánských zvědů. Postava na koni se rychle přibližuje. Již je patrné orlí péro ve vlasech a válečné pomalování. "Zdravím tě, Medvědí tlapo, jaké zprávy přinášíš?"
"Ne moc dobré, šerife, žádné stopy, žádné polámané větvičky, vůbec nic." indián krčí rameny.
"A co vzkazuje Waupee?" ptá se nedočkavě John...
" Řekl jedinou větu... Asi dobrej oddíl, no..."

Vést výpravu - 2 hodiny/1 člen/ celkem 10 hodin.

Křišťálové město

Howard, Kurt a Bonifác sedí u stolu. Již tři dny se scházejí a snaží se dát dohromady střípky zpráv z měst a okolních farem. Dokonce se našel nějaký kus opracovaného kamene. Bohužel se při převozu rozbil. Snaží se ho slepit, ale moc jim to nejde.
"Ťuk, ťuk", klepání na dveře je vytrhne z přemýšlení. "Dále", říká otráveně starosta a svůj zrak zaměří na dveře. Ty se otevřou a vchází muž, celý v černém. "Zdravím starosto, jmenuji se Redo a byl jsem pověřen organizací Historie kostí, abych se ujistil, že nedávný výzkum byl proveden se vší odborností."
"Výzkum čeho?" Starostovi se nový příchozí vůbec nelíbí. Slizce upravené černé vlasy a ten oděv. Přeruší ho Bonifác: "Rede? Jsi to ty? Kde se tu bereš? Přijel jsi z hlavního města? Ano, nějaká nová organizace kontroluje všechny vykopávky. Vítám tě příteli, posaď se. Alfréde, to je můj bývalý pomocník Redo, byli jsme spolu na vykopávkách v Mexiku. Vyprávěl jsme ti o něm přece." Bonifác s radostí objímá Reda. "Jdeš jako na zavolanou, máme tu nějaké úlomky a potřebujeme je dát dohromady. Tady máš bibli a přečti si tyto kapitoly. Možná najdeme návod tam."
Redo vykouzlí úlisnou tvář, pozdraví šerifa a starostu a odchází do vedlejší místnosti. Vůbec se mu to nelíbí. Vycítil u starosty a šerifa velkou nedůvěru. Bude si muset dávat velký pozor.

Pracovat jako kazatel - 1 hodina/1 člen/ celkem 5 hodin
všichni budou mít v inventáři ZPĚVNÍK nebo PROSTŘELENÁ STARÁ BIBLE.
 
Redo listuje zpěvníkem a biblí. Dělá, že se snaží najít informace, ale zatím poslouchá plány starosty a šerifa ve vedlejší místnosti.

DEN DVACÁTÝ OSMÝ

"Vstávat, cvičit! Raz, dva a tři, dřep, no tak bando líná." Pokřikuje Marie na spící tábor. Jako první vyleze ze stanu John. " U všech rohatých, Marie, zbláznila ses? Víš ty, kolik je hodin?
No tááák, Johne, tady máš kávu, misku se snídaní a dovolím ti jedno cígo!" A Marie je fuč. Tábor pomalu vstává. Waupee s indiány sedí u ohně, žvýkají sušené bizoní maso a nepřítomně koukají do ohně. John si k nim přisedne. " Čert nám byl dlužen, brát tu ženskou na misi." Pustí se do snídaně a po chvíli jeho tvář září jako sluníčko v pravé poledne. "No, ale vařit umí, takže přimhouříme oči, že pánové?" Waupee po něm hodí zlostným pohledem. John si do pusy vloží cigáro a hvízdajíc kráčí ke svému koni.
Waupee odchází směrem k lesu. Raději bude lovit krocany, než koukat na ospalce a rozjařenou Marii.

Lovit krocany = každý 2 hodiny/5x2=10 celkem

Lesní rokle

Jednooký Curt čeká na zprávu. Předevčírem odešel Redo do města. Asi uspěl s infiltrací, protože mu Chulio řekl, že z radnice odešel starosta se šerifem, ale Reda neviděl. Ani toho tajtrlíka Bonifáce.
"Kdy už odjedeme Curte?" Švidravý bandita dloubající se v nose netrpělivě přešlapuje. Curt ho má už plné zuby. Přemýšlí o všech možných pastích, do kterých by toho pobudu poslal a zbavil se ho. Samozřejmě, že by ho mohl zastřelit hned teď a tady, ale bude ho ještě potřebovat.
"Hele, švidráku, až nám dá Redo znamení, vyrazíme. Dřív ne. Běž a vyčisti si kolty. A taky se umyj, jdeš cítit na sto honů. Už jsi vystrnadil i zvěř z lesa. A já musím žrát fazole." Curt si odplivne a zamíří zpět do tábora v nedaleké rokli.
 
Tábor banditů čeká na znamení, kolona našich přátel se stále posouvá na severovýchod.


DEN DVACÁTÝ DEVÁTÝ

Redovi je zle. V noci mu Chulio propašoval lacnou whiskey, Bonifác spal na kanapi u radisty a on civěl na ty kousky kamene. V bibli ani ve zpěvníku nic nenašel. Ale měl zvláštní pocit, že už něco podobného viděl na vykopávkách v Mexiku. Když už měl flašku vypitou, na to přišel. Poskládal kameny k sobě a.... Co k sakru tady dělá ten šutr. Ten tu nepatří. Ti čtyři chlápci, po kterých chce jít Curt, přenášejí posvátné kameny z... Třeba je to fakt cesta k pokladu?





Rychle napíše vzkaz, vloží jej do starých novin a vyjde ven. Noviny položí nenápadně u studny u obchodníka a nepozorovaně se vytratí. Za malou chvílí se objeví Chulio, rozhlídne se kolem, vezme noviny a peláší ven z města.
Z banky odnaproti se vyloupne stín. Šerif Kurt si odplivne a rukou pokyne muži skrytému za obchodníkovým domem. Ten na nic nečeká a odjíždí za Chuliem.


5 dní na poskládání artefaktu. Body budou rozděleny následovně:
Poskládaný obrázek poslán do 29.9. =5 bodů, do 30.9. = 4 body atd.


Lesík někde na severovýchodě


Kolona postupuje velmi pomalu. Cesta na severovýchod vede divokou přírodou a cesty se mění na stezky. Indiánští stopaři se vracejí stále více zachmuřenější.
Dnes zastavili u jedné pěkné mýtiny. Dál vede již jen lovecká stezka. Vozy s vojáky se budou muset vrátit zpět na hlavní cestu a hory obejít. Lukas se rozloučí a dá povel k odjezdu. Za 10 dní se sejdou na druhé straně. Marie je smutná, ale nechce se ji vracet a pobývat s nudnými vojáky. Rozhodne se zůstat a pokračovat dál.
Waupee včera přinesl nějaké krocany, tak se rozhodne je upéct. Jako přílohu si vybrala knedlíky. Recept má od Henryho.

"Marie, ti krocani jsou skvěle propečení. Jen netuším k čemu jsou ty malé moučné kuličky." John a Henry si prohlížejí podezřelé moučné hrudky v miskách. Waupee také krčí nos. Nenápadně háže jednu hrudku za druhou za sebe do křoví.
Marie odpoví s plnou pusou:"Tak jsem si dělala knedlíky a vyšly mi z toho noky, no."

Indiáni nepozorovaně utíkají do lesa nechávajíc za sebou misky s nokama.
Raději budou zkoumat okolí...

Jít na průzkum - 2 hodiny každý člen/2x5=celkem 10 hodin
 
Marie nachází kolem tábora noky, Lukas s vojáky míří zpět na hlavní cestu, Redo poslal vzkaz Curtovi...

DEN TŘICÁTÝ

"No nic, budeme si muset prosekat cestu." John po poradě s indiány seznamuje se situací své společníky. Do hor vedou dvě cesty, jedna přes úpatí hor, kolem neprobádaných jeskyní a další vede loveckou pěšinou. Cesta přes hory je nebezpečná. Potulují se tady medvědi a vlci a na pěšině není místo pro koně. Plán je takový: První skupina půjde pěšky přes hory a druhá si prorazí cestu loveckou stezkou. Převezou všechny koně, budou muset postavit mostík, protože stezka končí u potoka, který po těchto podzimních dnech plný deště se proměnila v divokou řeku. Bude tu spousta práce. Setkají se za 7 dní na křižovatce. Pokryjí dvě cesty a zjistí, kterou z nich se vydali zloději kamene.
Waupee povede společně s Peterem skupinu přes řeku. John, Henry, Marie a Medvědí tlapa půjdou přes hory. Postupně budou zakreslovat mapu a zaznamenají "slepá" místa.

Mýtit les = 2 hodiny člen/10 hodin skupina
Jít na průzkum = 1 hodina člen/ 5 hodin skupina

Někde v lese v táboře banditů

Chulio dorazil do tábora a předal Curtovi vzkaz. Ten okamžit zavelel k odchodu. Už věděl kudy Redo profesora vezme. Půjdou přes hory a neprobádané jeskyně.
 
Curt vyklidil tábor, Chulio se vrátil zpět do křišťálového města. Stín, který sledoval Chulia zjistil, kde se skrývá Curt, Marie a přátelé odjíždí do hor a Waupee pomáhá osadníkům.

DEN TŘÍCÁTÝ PRVNÍ

Bonifác, natěšený z poskládaných úlomků, balí poslední zápisník a chystá se na dlouhou jízdu. "Redo, no tak, už jsi připravený? Máš pořádného koně? Už se těším na cestu. Určitě najdeme další úlomky. Možná ti čtyři lidé jsou za těmi krádežemi ve wastelandu. Kdo ví, třeba objevíme nějaký poklad."
Redo má profesora už plné zuby, bude to náročná cesta. Chulio předal vzkaz. Curt je určitě připravený na cestu a bude po celou dobu jejich stínem. Snadné to nebude, starosta jim na cestu přidělil nějakého chlápka v černém, údajně nejlepšího bojovníka z města. Nikdy o něm neslyšel. Věděl jen, že patří do komunity místních číňanů a že smrdí po nějaké omáčce, jen si nemohl vybavit, po které. Měl dlouhý cop a podivné dlouhé nože, ale mávat s nimi uměl. Snad se ho co nejdříve zbaví.


Lesík někde na severovýchodě

Podařilo se jim proklestit si cestu až k řece. Waupee s indiány prohlédl břeh, ale nenašel brod, který by jim usnadnil přesun přes řeku. Nezbývá jim nic jiného než postavit most přes řeku. Peter s Markem velí skupinám osadníků a pomalu přímí řeku.

Přímit řeku = 4 hodiny člen/20 hodin skupina
 
Naposledy upraveno:
Redo, Bonifác a muž v černém se připravují k odjezdu, Osadnící staví most přes řeku. Kamarádi ze Salónu pomalu stoupají do hor.

DEN TŘICÁTÝ DRUHÝ

Redo, Bonifác a muž v černém čekají na starostu. Před malou chvíli vyšlo slunce a cestu do hor musí zvládnout do setmění. Konečně přichází starosta v doprovodu šerifa. Předává muži v černém malý váček. "Ehmm, Bonifáci, buď opatrný, hory se hemží bandity a víš, že se tu někde potuluje i Jednooký Curt. Doprovodí vás šerifův kamarád, jmenuje se Tanaka. Je to mistr obrany a útoku. Ochrání tě. Moc toho nenamluví, ale je loajální. Můžeš mu svěřit svůj život. Zlomte vaz!" Starosta obejme přítele, pokyne Redovi a dlouze se zadívá na Tanaku. Ten pouze neznatelně pokývne hlavou.
Všichni tři usednou na koně a zamíří z města směrem do hor.

Nasadit ostruhy = 2 hodiny člen/10 hodin tým

U řeky

Peter s Markem dokončili zabezpečení mostu. Postupně převedli koně a zásoby na druhou stranu. Již dva dny nepřetržitě prší. Waupee s indiány prozkoumávají břeh a okolí. Blesky a hromy jsou čím dál častější. Měli velké štěstí, pár minut poté, co přešli všichni na druhý břeh, strhla voda most a táhne jej směrem z údolí. Marek si odplivne. "Chčije a chčije..." zavrčí, zvedne svůj pytel a zamíří na pěšinu mezi stromy.

Strhnout přehradu = 1 hodina člen/5 hodin tým


Vysoko v horách

"Marie, počkej", Henry funí jako lokomotiva a snaží se vyškrábat na obrovský balvan. Zřejmě spadl při posledním otřesu. A přímo na kamennou stezku. Tyto hory jsou provrtané skrz naskrz. Před pár lety tady dolovali zlatokopové vše, co se třpytilo. Hory jsou propojeny jeskyněmi, přírodními i umělými.
Konečně se Henrymu podaří dostihnout kamarády. Posadí se na šutr a vytáhne plaskačku. Podá ji Johnovi: "alkohol podaný v malých dávkách neškodí v jakémkoliv množství..."
 
Redo, Bonifác a Tanaka míří k horám, Jednooký Curt vyhlíží Reda a společníky, Waupee naráží při průzkumu na stopu, Johnova skupina je na vrcholu pohoří a blíží se k první jeskyni.

DEN TŘICÁTÝ TŘETÍ

Redo upíná zrak na blížící se pohoří. Stále nevidí smluvený signál, oranžový kus látky zavěšený na větvi staré borovice. Všiml si, že ho celou dobu sleduje Tanaka. Sakra, co je to za chlapa. Je mrštný jako panter, zrak má jako ostříž a celou dobu neprohodil jediné slovo. Pouze jednou se na Reda podíval a pak zvedl dva prsty k očím a nasměřoval je k Redovi. Co tím myslel? Že ho sleduje? Nevěděl jak má na něj upozornit Curta. Snad na něj nepošle bandity, to by dopadlo hodně špatně.

Curt odkládá dalekohled. Chulio ho již informoval o třetí osobě, o muži v černém. Prý se ho bojí všichni pistolníci v Kříšťálovém městě. Ale on u něj žádný kolt neviděl. Něco mu našeptávalo, aby toho chlápka nechal na pokoji. Dost, není přece zbabělec. Dává znamení 5 banditům skrytých u vjezdu do lesa.

Pracovat jako pistolník = 2 hodiny člen/10 hodin tým

V horách u jeskyně

Marie hlasitě vydýchne. Je první, dokonce předběhla i toho indiána. Nejraději by vběhla do jeskyně a sama ji prozkoumala. Jenže... John ji jasně řekl, že musí počkat u vchodu. Ach jo, to má být nějaké dobrodružství?
Začíná se přehrabovat v batůžku. Konečně najde svou oblíbenou rtěnku a naučenými pohyby si domaluje rty. Vždy připravena, pomyslí si a rozhlíží se kolem. Najednou za svými zády ucítí slabounký závan. Otočí se, něco tam je. Vlk, medvěd nebo člověk? Srdce ji tluče jako zvon, nejraději by se otočila a běžela dolů k přátelům. Marie, nejsi bábovka, to nic není, jen fantazie. Zavře oči a počítá do deseti. Cítí, že se něco k ní blíží, a i ta vůně je nesmírně omamná, zvedne hlavu a nad sebou vidí krásnou tvář ve zlaté čelence. Svět najednou potemněl.

Za řekou

Waupee nachází kousek kamene, a za ním další. To je zvláštní, tyto kameny mají jinou barvu. Možná jsou z našeho kamenolomu. Stopy jsou už víc než týden staré. Jak se mohly dostat až sem?
Jeho chřípí zacítí známou vůni. Musí být velmi blízko. Posílá indiánské zvědy ke skupině osadníků a sám se prodírá křovím k nejbližší skále...
 
Marie byla unesena, Redo a společníci byli přepadeni bandity, Waupee nachází stopy...

DEN TŘICÁTÝ ČTVRTÝ

John a ostatní se konečně vyškrábali nahoru. Ale kde je Marie? John si hladí knír a hledá doutník. Chvíli čeká a očima prohledává okolí. Mladý indiánský stopař vchází do ústí jeskyně. Henry funí a snaží se popadnout dech.
"Teda Johne, už nikdy více. Už žádné strmé stoupání. Chceš mě zabít?" Henry se zarazí.
"Marie zmizela, asi ji někdo unesl" pronese John a zírá do jeskyně. Vychází Medvědí tlapa a krčí rameny. "Nenašel jsem žádné stopy, jako by tady nikdy nebyla. Manitou ví, že jsem nejlepší stopař, ale přesto nedokážu najít jednu jedinou stopu. Akorát je tam nějaký zvláštní pach, jako z květiny."
Henry se zamyslí. "Budeme muset prohledat jeskyni, ale budeme potřebovat nějaké světlo a... síru".

Dolovat síru - 2 hodiny člen/ 10 hodin tým

Tábor banditů

Bonifác se během přepadení nepohl z místa. Stál i s koněm jako přikovaný. Redo popohnal koně a zmizel v lese, zbabělec. A to, co předvedl Tanaka, je také nepochopitelné. ŽÁDNÁ Z KULEK HO NETREFILA! Doslova. Jeho pružné tělo uhýbalo spršce kulek a jeho pravá ruka mávala dlouhým nožem. Po nekonečných deseti minutách bylo po všem. Bandité leželi na zemi...bez hlav.
"Musíš odjet. Objeď hory, já půjdu za zbytkem banditů a dávej si pozor na společníka. Patří k nim." Tanaka nečeká na odpověď, nasedne na koně a zmizí směrem, kterým ujel Redo.

Curt zuří. Vříská na zbytek bandy. Rychle nasedají na koně a ujíždějí hlouběji do hor. Ten cizinec v černém má zřejmě smlouvu s ďáblem. Pryč odsud!

Přepadení - 1 hodina člen/5 hodin tým
 
Tanaka jde po stopách banditů, John s Henrym a Medvědí tlapou se chystají prozkoumat jeskyni...

DEN TŘICÁTÝ PÁTÝ

Waupee se pomalu plíží ke skále před sebou. Skála vibruje, jako by vydávala tichý zpěv. Ještě nikdy nic takového nezažil. Najednou vše utichlo. A les opět ožívá, cítí dravce kroužit v nedalekém křoví, pár ptáků, kteří cvrlikají na dobrou noc, hmyz začíná bzučet.
No nic, začíná se stmívat, bude muset najít dravce a ulovit ho, než on začne lovit je. Může to být puma nebo vlk.

Lov pum = 2 hodiny člen/10 hodin tým
Lovit vlky = 2 hodiny člen/10 hodin tým



Jeskyně

Skupina vstupuje do jeskyně. Den předtím si vyrobili louče a posbírali síru, kterou zamotali do listí. John tomu říká výbušné takos. Proč? To nikdo neví.
Jeskyně se klikatí. John je na tom nejhůře, z trojice je nejvyšší. Stále častěji hlavou naráží do krápníku na stropě. V dáli šumí podzemní řeka. Henry si něco zapisuje do notesu a na stěny jeskyně kreslí křídou značky.
 
John s Henrym a Medvědí tlapou prohledávají jeskyni. Waupee je na lovu nebezpečných šelem.

DEN TŘICÁTÝ ŠESTÝ

Redo se konečně připojil k Jednookému Curtovi.
"Musíš se vrátit a pokračovat s profesorem." Curt vzteky skřípe zuby. Do horoucích pekel, co je zač ten černý cizinec? Během pár minut zlikvidoval půlku jeho bandy.
"Nemůžu se vrátit," kňourá Redo, "prokoukl mě. Ví, že jsem bandita." Ustrašeně se rozhlíží okolo sebe.
"To mi je fuk, prostě si něco vymysli, teď pojedeš na západ a obloukem se vrátíš k Bonifácovi. Jo, pojede s tebou ten šilhavec, až budeš blízko profesora, zabij ho. Ano, zabij šilhavce, profesor ti uvěří. Pak se oba vydejte směrem na severovýchod. A bacha, prý se tu někde producírují i vojáci z Křišťálového města. Curt si odplivne a pokyne Redovi, aby už zmizel.

Pevnost

Lukas zavelí stát. Během pár dnů se jim podařilo obejít půlku pohoří. Cesta byla sice zarostlá, ale stále to byla cesta. Dokonce se jim v jednom místě podařilo přebrodit. Nyní se nacházeli kousek od staré pevnosti. Kdysi chránila obchodníky a místní posádka dbala na pořádek při hranici s indiánskou rezervací.
Pak ale posádka zmizela. Prostě najednou nebyla. Přišlo se na to až na jaře. Zprvu si mysleli, že pevnost zapadla sněhem nebo spadlým kamením z okolních skal, ale zásobovací hlídka našla pevnost nedotčenou. Ba co víc, vše zůstalo na svém místě. Talíře, hrnečky, pušky opřené o zdi...pouze tu nebylo živé duše. Hlídka se tak polekala, že se otočila a odjížděla zpět do Křišťálového města. Prohlásila, že je to pevnost duchů.

Ještě kousek, tam za tou zákrutou... Lukas opět pokyne k pochodu. Vojáci se bázlivě otáčejí okolo sebe. Najednou je před nimi. Stará pevnost, která budí spícím dojmem. Brána je pootevřená. První vjíždí Lukas. Vjezdem do pevnosti utichne cvrlikání ptáků a nastává hrobové ticho. Je velmi deprimující. Sesedává z koně a vchází do prvního domku. Dveře jdou lehce otevřít, v místnosti se nachází stůl, na něm dva hrnky a denní rozkaz. Dvě okna vedou dále do dvora a na druhé straně lze střílnami pozorovat bránu do pevnosti.

Začíná se stmívat. Budovy prozkoumají brzy ráno. Zatím zůstanou na nádvoří. Lukas dá pokyn k přesunu do pevnosti na dvůr a založit ohně. Musí dnešní noc přečkat ve stanu. Co kdyby...


Hlídat pevnost = 6 hodin člen/ 30 hodin tým
 
Redo s banditou se oklikou vracejí k profesorovi, Lukas s vojáky přespí v opuštěné pevnosti.

DEN TŘICÁTÝ SEDMÝ

Tanaka tiše skáče ze stromu. Vyslechl rozmluvu vůdce banditů s Redem. Má dvě možnosti: buď se pustí za Jednookým Curtem a zbytkem bandy nebo pojede za profesorem. Tak či tak, profesorovi zatím nehrozí nebezpečí. Zřejmě chtějí, aby je dovedl k nějakému pokladu. Musí se rozloučit se svým koněm. Tento hornatý terén není pro jeho čtyřnohého přítele to pravé ořechové. Poplácá koně na hřbetě, sundá z něj deku a něco mu pošeptá do ucha. Kůn se postaví na zadní nohy, zařehtá a zamíří zpět do Křišťálového města. "Sajonara". Slovo na rozloučenou se nestačí rozptýlit po okolí a Tanaka je pryč.

Jeskyně

Medvědí tlapa se vydává zpět na povrch. Potřebují více loučí a nějakou čerstvou vodu. jeskynní komplex je příliš rozsáhlý. Naštěstí Henry skvěle zakreslil značky do notesu a na zdi. Pro lovce a stopaře velmi snadný úkol...
"Johne, podívej se, to je zlato a tam o kus dál je diamant, a koukej na ty rubíny..." Henryho rozšířené oči hledí na loučí osvětlené stěny jeskyně. Má ve tváři vepsaný podivný výraz. Zorničky jsou rozšířené. John se chvíli nechápavě dívá na Henryho a pak za něj. Tak velký drahokam ještě nespatřil, a tam je safír a to musí být zlatá žíla..."himlhergot, jsme boháči." Johnovy oči se rozšíří, knír mu vybruje a doutník padá z úst. Jako na povel se oba rozběhnou ke skále a holýma rukama se snaží vytrhnout kusy stěny a skal.

Hledat zlato = 2 hodiny člen/10 hodin tým
Hledání vzácných drahokamů = 2 hodiny člen/10 hodin tým


Profesor

Bonifác ví, že si nemůže hrát na hrdinu. Poprvé sám přečkal noc. Stále má před očima Tanaku a bandity. Přemýšlí, jestli je opravdu Redo bandita nebo přítel. Ale vyluštil přece tajemství kamene. Měl příležitost uprchnout i s úlomky, ale on na záhadu přišel. Ano, starosta se šerifem mu taky nevěří. No nic, musí se vydat dál.

Najednou uslyší výstřely. Opět zamrzne. Pak se vzpamatuje, vytáhne ze sedla pušku a pomalu jde směrem, ze kterého slyšel střelbu. Rozhrne křoví a... Redo se naklání nad mrtvým tělem. Opatrně vychází z křoví. "Redo, ty žiješ? A kdo je to?".
Redo se otáčí..."Aaaa profesore, jsem rád, že jsi živý. Snažil jsem se nalákat na sebe ty bandity, ale asi chtěli dostat Tanaku. Jeden mě sledoval, tak jsem ho nakonec po dlouhém stopování dostal. A víš koho jsme viděl ujíždět? No představ si, že Jednookého Curta. Možná by bylo lepší poslat zprávu do města. Možná by nám šerif poslal nějaké vojáky jako doprovod?"

Bonifácovi to znělo rozumně. Přesto měl pocit, že něco není v pořádku. Ale proč by se mu Redo svěřoval s tím vůdcem banditů? A pokud ho bandita sledoval až sem, proč to neslyšel? Uvidíme, co nám přinesou další dny.

Pevnost

Sychravé ráno probudilo vojáky v mizerné náladě. Už aby prohlídli ubikace a domy a normálně se ubytovali. Naštěstí se v noci nic závažného nestalo. Pouze hlídky zaregistrovaly vlky, pumy a medvědy, potulující se u pevnosti. Ale ani jedno zvíře nepřekročilo milník, který byl zasazen 5 metrů od hlavní brány. Dalo by se říct, že to platilo pro celou pevnost. Jako by je držela neviditelná stěna. Velice zvláštní a to ticho, protivné ticho.
 
Tanaka sleduje prchající bandity a jejich vůdce, Johna a Henryho zastihla "chamtivá horečka", Bonifác neví, jestli má věřit Redovi a vojáci v pevnosti ztrácejí nervy...

DEN TŘICÁTÝ OSMÝ

Dva dny vojáci vyklízejí pevnost. Prohlédli všechny domy, děsil je obraz stolů s nedojezeným jídlem i pitím, neustlané postele. Vše poklidili a v opuštěných domech se zabydleli. Nechal postavit hlídky. Každých 5 metrů jedna hlídka. Musí pevnost dobře hlídat.
Lukas zkoumá staré deníky v kapitánově pracovně. Čeká ho hromada dopisů a zpráv z okolních měst. Je zvědavý, co v nich objeví.

Hlídat pevnost = 2 hodiny člen/10 hodin tým

Waupee a osadníci

Waupee ulovil dvě pumy a jednoho vlka. Osadníci se potěšili, hlavně obr Martin. Společně s předákem Peterem přichystali oheň a ujali se vaření. Jídlo bylo skvělé. Kožešiny očistili a pověsili, brzy začne padat sníh. Rukavice budou potřeba.

Opravovat kryté vozy (teplé jídlo) = 2 hodiny člen/10 hodin tým
 
Lukas pročítá všechny dokumenty nalezené v pevnosti. Osadníci odpočívají a užívají si skvělou večeři.

DEN TŘICÁTÝ DEVÁTÝ

Dnes se Waupee soustředí na ten tajemný bzukot ze skal. Dva dny se nic nedělo. Dnes je připravený. Vzal si deku, louč, polní láhev a nějaké jídlo (pečený pstruh a bobule).
Skála začala vydávat zvuky okolo 18 hodiny. Pomalu prozkoumává skálu, dokud nenalezne za břečťanovou stěnou úzkou škvíru vedoucí do nitra skály. Pokyne indiánskému zvědovi, předá mu přebytečné věci, dá mu instrukce (kdyby se nevrátil do 24 hodin) a zmizí ve skále. Zvěd za ním zahrne otvor, obezřetně prohlédne okolí a běží do tábora.

Každý hráč bude mít v inventáři 1x polní láhev, 1x pečený pstruh a 1x bobule.

Jeskyně

Medvědí tlapa se vrací za Henrym a Johnem. Oba poskakují po stěnách jeskyně, vřískají, mají pěnu u pusy a v puse hlínu a nějaké houbičky.
Jakmile oba uviděli indiána, vrhli se na něj s nelidským řevem. Medvědí tlapa ovšem není žádný amatér. Okamžitě oba zpacifikuje, pořádně je sváže do kozelce a propláchne jim ústa vodou. Pak v puse rozmělní bylinky, které vytáhl z váčku na krku a vloží ji je do pusy. John s Henrym se uklidní, zavřou oči a odcestují do říše snů.
Medvědí tlapa je jednoho po druhém vynese z jeskyně. Rozdělá oheň, oba muže zakryje dekou a odchází nasbírat nějaké větve na oheň.

Každý člen bude Kácet stromy = 1 hodina člen/5 hodin celý tým.
 
Waupee prozkoumává chodby pod skálou, Medvědí tlapa zachraňuje Johna a Henryho, Tanaka je stínem tlupy banditů, Bonifác s Redem se rozjeli do hor, Osadníci čekají na návrat Waupeeho a balí tábor, Lukas a vojáci mají za sebou druhou noc v pevnosti.

DEN ČTYŘICÁTÝ a ČTYŘICÁTÝ PRVNÍ

Tanaka se stává stínem. Nepozorovaně a beze stop se drží tlupy banditů a jejich vůdce Jednookého Curta. Míří do Pohoří beznaděje, údajně do nejtemnějšího místa divokého západu. Proslýchá se, že v jeskynních chodbách zlatokopové ztráceli své lidství a měnili se ve zvířata. Údajně za to může jedna velmi stará indiánská kletba. S indiány do styku přišel párkrát, ale byli to opilci, kteří se váleli v prachu u Salónu. Slyšel o hrdých národech a nejlepších lovcích. Indiánští zvědi hráli velkou roli v nekalých vojenských praktikách. Jeho přítel, šerif z Kříšťálového města, by mohl vyprávět.
Včera uviděl na jedné skále dva indiány. Bandité si jich nevšimli, ale on ano a ví, že také sledují bandity. Neobjeví ho, je mistrem ve svém oboru.
------
Jednooký Curt se ošívá. Již dva dny má pocit, že ho někdo sleduje. Má podivné tušení, že to bude tajemný černý jezdec. Co od něj chce?
"Hej, Franku..." kývne na banditu u ohně. Frank se zvedá a pomalým krokem se doloudá před Curta. "Potřebuji, abys odjel na farmu u Zlatého potoka. Tam odevzdej tento vzkaz. Pozor! Nesmí tě chytit. Až tam budeš, řekneš heslo a oni tě vpustí dovnitř.

Rozluštěte heslo:
JÁZNÁ MŠIR OKODA LEKOV ŠEC HNYKR ÁVYA LEVÁSJ SEMTA MJE ŠTĚNEVI DĚL.

Frank sebere dopis, naskočí na koně a ujíždí na sever.
Tanaka přemýšlí o významu slov a pak mu to dojde.


Před jeskyní

John a Henry se probouzí. Šíleně jim kručí v břiše a nechápou, proč jsou venku před jeskyní a proč jsou celí od bláta. U ohně sedí Medvědí tlapa a opéká tři králíky. Vůně pečeného masa se line široko daleko.
"Heeej, Tlapko, " zubí se Henry a jazykem si olizuje popraskané rty, " pusť nás, jsme hladoví jako psi a proč jsme svázaní?"
Indián přijde k nim a opatrně si je prohlíží. "Vy být nebezpeční sobě. Vás napadnout horečka hor. Velmi špatné." Vytahuje nůž a opatrně přeřezává pouta. John se posadí a rychle zaloví do kabátu. Díky bohu se nic nestalo jeho doutníku. Zapálí si a labužnicky nasává jeho chuť a vůni.

V inventáři budete mít doutník = 1 kus.


V chodbách pod skálou

Waupee již několik hodin prochází chodbami pod skálou. Má podivný pocit, že ho něco nebo někdo sleduje. Stejný pocit, jako tehdy u jezera. Posadí se a začne meditovat. Divný pocit se vytrácí. Manitou ho ochraňuje.
Začíná mu kručet v břiše. S hladovým břichem nelze dál pokračovat, otevře vak a vytáhne proviant a vodu. "U všech indiánských duchů" ... Waupee znechuceně odhodí smradlavou rybu do jedné z jeskynních děr. "Markův skalp bude skvělý suvenýr z cesty. Místo opečeného pstruha zabaleného do novin mi dal do ruksaku leklou rybu. Naštěstí mám ještě kukuřici." Waupee opatrně zkoumá obsah kukuřice. Vypadá to, že ta je v pořádku. Povzdechne si, zabalí proviant zpět do vaku, nacpe si hrst kukuřice do pusy a pokračuje dál temnými chodbami.

Meditace = Modlit se v kostele = všichni 15 minut

Osadníci

Marek prská smíchy, nemůže se soustředit a dopovědět Peterovi a osadníkům, co provedl Waupeemu. Peter si z útržků slov a hýkání poskládá, že mu do vaku zabalil leklou rybu. Chudák Waupee, bude pořádně vyhladovělý. Měl mu raději potajmu zabalit sušené maso z bizona. Sušené maso, ano, půjde k indiánům a o nějaké požádá, pak se vydá za Waupeem.
Prodírá se houštím až k řece. Tam zvědi stojí nehnutě a posunkem mu ukazují, aby byl ticho. Peter zastaví. Hmmm, asi našli nějakou stopu nebo číhají na bobry, jestli se jim chytí do pasti. Jeden z indiánů jde tiše k Peterovi.
"Bledá tvář být potichu. Příroda být potichu. Něco se dít a nebýt to daleko." Peterovi se začíná převracet žaludek. Snad nejde o nic vážného. Začíná mít obavy o osadníky. Již chce něco indiánovi říct, když tu najednou les a okolní příroda vybuchne ve směsici zvuků a křiku. Zacpe si uši a lehá si na zem. Po pár minutách je konec. Všichni se zvednou a utíkají do tábora.

Vedoucí skupiny nebo jeho zástupce bude mít v inventáři Sušené maso = 1 kus.


Pevnost

Lukas již přečetl všechny deníky. Nic nenašel. Téměř rozebral kapitánův dům, ale nikde nic. Vypadá to, že se opravdu jen tak vypařili. Vojáci jsou nervózní. Někteří mají zvláštní pocity při přiblížení se ke skále, která trčí na západním konci pevnosti. Údajně vibruje a vysílá podivné zvuky. Lukas tam už byl několikrát, ale nic neslyšel. Přesto si zavolal jednoho z velitelů, aby poslal dva muže na obhlídku kolem pevnosti.

"Hej, vy dva...ke mě" zavelí velitel a čeká, až k němu přijdou dva vojáci. Na průzkum si vybral je, protože byli trnem v patě mnoha vojáků a veteránů. Krom toho jim vojenská uniforma nevoněla a musel je stále hlídat. Nenechali na pokoji žádnou sukni. Ale tvrdě narazili. Tehdy na Marii. Kurýrovali se dva dny, holomci. To byla panečku skvělá podívaná. Při té představě se mu na tváři objevil milý úsměv.

Jít na průzkum = 2 hodiny člen/10 hodin celý tým.


Cestou, necestou

Bonifác si ponoří unavené nohy do potoka. Blaženě vydechne a zavře oči. Zanedlouho jeho mysl putuje planinou a zastaví se v Mexiku na vykopávkách před mnoha lety. Pozoruje Reda, jak zaníceně čistí kosterní pozůstatky obrovských kostí. Nikdy neviděli tak obrovskou kostru. Zvíře muselo být monstrózní. Redo, v té době ještě chlapec, hltal každé profesorovo slovo, učil se rychle a tehdy doufal, že jednou půjde v jeho šlépějích, jako jeho nevlastní syn. Co se to jen s ním stalo? Proč se stal banditou? Profesorovi se z pod víček vydere slza. Otevře oči a málem dostane infarkt. Nad ním stojí Redo a v jeho tváří lze vyčíst nesmírnou bolest. Najednou spadne na zem, zakryje si oči a rozpláče se. "Odpusť mi profesore, moc mě to mrzí, nevím co mám dělat, odpusť mi."
 
DEN ČTYŘICÁTÝ DRUHÝ

Vojáci se loudají z pevnosti. Mají čas. Jak dlouho může trvat, než obejdou celou pevnost? A jak se dostanou přes skálu? Podaří se jim tu skálu obejít?
První: Hele, nemáš cigáro?
Druhý: Náhodou mám, dokonce několik. Myslíš, že to do setmění zvládneme?
První: Jo, po tu skálu, ale pak nevím, no. Víš co? Pojdmě tam do toho lesíku, lehneme si, pokecáme, zahulíme a pak se vrátíme.
Druhý: Slyším zurčení. Možná je tam potok, můžeme se vykoupat. Prý je tady horká voda, vyráží z nějakého pramene z podzemí.
První: Teplou koupel jsem měl naposledy před třemi týdny. To je skvělý nápad. Kdo by nás tam hledal, že?
Druhý: Podívej, je tu docela útulná mýtinka.
Oba se pomalu svlíkají. Když už jsou pouze ve spodkách, zachrastí za nimi houští. Oba se na povel otočí. Před nimi stojí dvě krásné dívky, dlouhé zrzavé vlasy vlají, krásné zelené oči planou vášní. Na sobě mají pouze opasek se střapci.
První: Kamaráde, to musí být sen. Nikdy v životě jsem neviděl tak krásné dívky.
Druhý: Hele, třeba si dají říct... podívej, jak se na nás hladově dívají.
První: Máš pravdu, kdo začne? Ty nebo já?
Druhý: Hej slečny, nechcete se s námi vykoupat? Umyjeme vám záda a možná ...
Nestačil domluvit. Výraz dívek se změnil, celé jejich tělo se proměnilo. Před nimi stála dvě krvelačná monstra. Než se vojáci stačili vzpamatovat, monstra vyskočila a obří tesáky se jim zahryzly do krku.

Lukas prochází nádvořím, kontroluje budovy a jejich pozici na mapě. Něco se mu nezdá. Vypadá to, jako by tu byla jedna budova navíc.
Ovzduší prořízne strašlivý řev. Vojáci zamrznou hrůzou. Najednou přes hradby padají potrhané kusy látky a nějaké hmoty. Někteří omdlí. Lukas se vzpamatuje a nařídí, aby se všichni vyzbrojili a běželi k hradbám.


Tři členové týmu se zúčastní Bitvy o pevnost. Chcete být na straně vojáků nebo monster? Volba je na vás. Vyberte si obranu nebo útok.
Zbylí dva budou morálně podporovat kázáním = Pracovat jako kazatel = 2 hodiny/4hodiny celkem

 
DEN ČTYŘICÁTÝ TŘETÍ

Bonifác sleduje spícího Reda. Stále nemůže uvěřit tomu, co slyšel. Red mu povyprávěl vše od chvíle, kdy odešel z vykopávek v Mexiku. Jak se zapletl v dobré víře s obchodníky se zbraněmi, jak se připletl k vraždě bankéře a jeho rodiny a jak se dostal do zločinecké bandy. Bylo mu mladého muže líto. Cítil se za to zodpovědný.


Osadníci

Peter vběhne do tábora. Stany stojí na svých místech, ohně plápolají. Ve vzduchu je cítit napětí. Tábor je prázdný a nic nenasvědčuje tomu, že před hodinou tady byli lidé. Indiáni se snaží najít stopy v okolí tábora. Bez výsledku. Musí hledat dál.

Jít na průzkum = 2 hodiny člen/10 hodin tým


V chodbách pod skálou

Waupee je unavený. A také hladový. Snědl všechnu kukuřici a vypil skoro celou polní láhev vody. Najenou uslyší slabý šelest. Pomalu jde tím směrem. Chodby jsou velmi nízké a občas musí na kolena.
Najednou se chodba rozšíří a on se ocitne u podzemního jezera. Jezero je rozlehlé, má vynikající zrak, ale přesto nedokáže dohlédnout na její konec. Nebo snad? Není si jistý, ale zdá se mu, že v dáli vidí světlo.
Musí se vrátit pro ostatní a zkusit zmapovat podzemí.
Waupee se otočí a jde zpět.

Před jeskyní

John, Henry a Medvědí tlapa sedí u ohně. Dali dohromady všechny informace, které měli o jeskyni. Nastal čas na dobrý tabák. Indián vytáhne kalumet a váček s tabákem...ale co to, je prázdný.
"No nic, jdeme nasbírat tabák, dokud je ještě denní světlo". John se zvedne a zamíří na stezku vedoucí dolů. Ostatní jej následují.

Sklízet tabák = 2 hodiny člen/ 10 hodin tým
 
DEN ČTYŘICÁTÝ ČTVRTÝ

Jednooký Curt založil tábor u skály, ze které viděl na planinu pod sebou. Tato skála byla v okolí nejvyšší, tedy pokud nepočítal pohoří za sebou. Viděl na tři světové strany. Měl přehled o banditovi, který jel na západ na farmu jednoho z bývalých kumpánů se vzkazem a viděl i profesora s Redem. Na muže v černém docela zapomněl,

Tanaka se uvelebil ve skalní rozsedlině. Díky speciálnímu výcviku dokázal nehnutě sedět na místě a bez mrknutí oka sledovat celé okolí. Banditi si založili tábor asi 300 metrů od něj, ale i kdyby postavili stan nebo založili oheň pod Tanakou, neuviděli by ho.

Prozkoumávat Západ = 3 hodiny člen/15 hodin tým.
Sextant - bude mít každý hráč v inventáři.


Opuštěný tábor

Waupee se vrací do tábora. Když vychází úzkou štěrbinou ze skály ven, má pocit, že něco není v pořádku. Rychle běží podél řeky, ale to již vidí běžet Petera a indiány k němu.

Peter sotva popadá dech: "Ech, Waupee, dobře, že ses vrátil. Osadníci jsou pryč. Vypařili se. Ty jsi nikoho cestou sem nepotkal?"
Waupee se zamračí: "Ne, neviděl, ale tuším, že nebudou daleko. Musíme to tu ještě jednou prohledat. Musí tu být ještě nějaký vchod do podzemí. Osadníci se jen tak neztrácejí. Začínám mít i obavu o Johna, Henryho, Marii a Medvědí tlapu.
 
DEN ČTYŘICÁTÝ PÁTÝ

Boj o pevnost vyhráli. Chvála bohu. Oba vojáky pohřbili, opravili hradby a posilnili hlídky.

Hlídat pevnost = 2 hodiny člen/10 hodin tým

Lukas přemýšlí, co nebo kdo napadl tuto pevnost. Nikoho totiž za hradbami neviděli. Vrací se k plánku pevnosti. Musí zjistit, která budova je tu navíc a proč. Prochází nádvořím a postupuje z levého rohu do pravého. Kapitánův domek, kasárna, nemocnice, neoznačená budova (asi sklad), sklad munice, sklad potravin, sklad uniforem a zboží, kantýny, latríny...počkat, neoznačená budova.
Lukas se vrací zpět před budovu. Prohlíží si ji ze všech stran, pak vstoupí. Čtyři holé zdi, nic víc, ťuká na všechny stěny, také nic, podupává na zemi a také nic. Místnost je strohá a divně páchne. No nic, ještě jednou si projde kapitánův deník. Možná něco přehlédl.


Před jeskyní

Johnova skupina je připravena k opětovnému prozkoumání jeskyně. Tentokrát budou mít sebou polní láhve s vodou, sušené maso, spoustu starých hader nasáklých smolou, síru a jiné užitečné věci. Také posbírali nějaké dřevo a Medvědí tlapa vyrobil mini nosítka, která se dala i vláčet po zemi. V noci nasbíral léčivé bylinky (šalvěj, heřmánek, diviznu, meduňku) a po usušení na slunci je rozdrtil na prášek. Ten vložil do třech malých pytlíků, pořádně zašil a vložil do vydělané kůže z mladého jelena. Přidal čtyři řemínky, budou se skvěle hodit na...



K čemu chtějí použít bylinky ve váčku?

Za správnou odpověď můžete získat 10 bodů navíc.
 
DEN ČTYŘICÁTÝ ŠESTÝ A SEDMÝ

Bonifác s Redem se utábořili pod skálou. Mají skvělý výhled na tři strany a záda jim chrání vysoká stěna. Red odchází ulovit nějakou večeři a nasbírat dřevo a Bonifác zatím udržuje oheň a zapisuje si poslední poznámky do cestovatelského deníčku.
Najednou zjistí, že u ohně není sám. Vedle něj se tyčí Tanaka. Profesor si sundá brýle.
"Hezké odpoledne Tanako. Věděl jsem, že mě nenecháš bez ochrany." Profesor vstane a podá Tanakovi ruku. Tanaka přijme, i když je to divný zvyk, ale má toho starého muže rád.
"Jsem tu, abych tě varoval před bandity a Jednookým Curtem." Tanaka se posadí k ohni.
Profesor jej následuje, vytáhne kus sušeného masa a polní láhev s vodou. Tanaka vděčně přijímá a povypráví Bonifácovi, jaké úmysly má Curt. Pak si vezme slovo profesor a řekne mu, co se dozvěděl od Reda.
Po hodině se Tanaka zvedne a odejde zpět na své tajné místo.

Lovit krocany = 2 hodiny člen/10 hodin tým
Kácet stromy= 2 hodiny člen/10 hodin tým


Red se vrátí se zásobou čerstvého masa a pár kusů dřeva na oheň. Profesor mu řekne o návštěvě a Red je překvapený, že Tanaka ho nebude chtít zabít. Po večeři zasednou k ohni a proberou zítřejší plán.


Farma

Frank projíždí prérií již třetí den. Konečně na obzoru uvidí farmu. Poklepe si na náprsní kapsu a ujistí se, že má šifru u sebe. Přijíždí k bráně. Farma vypadá opuštěně, to je zvláštní. Zazvoní na velký zvon u brány. Po nějaké době mu otevře drobná pihatá ženská se sirkou v puse.
Dívka: Co chceš?
Frank: Přijíždím se vzkazem od Jednookého Curta.
Dívka: Hmmm, ukaž. Vezme si papír do ruky, chvíli na něj zírá, pak dlouze hvízdne a hlavou mu pokyne, aby ji následoval.
Frank: Ty jsi tu sama?
Dívka: A kdyby...tak co? Něco tě svrbí? Slyšela jsem, že má Curt bandu nejlepších pistolníků. Jestli chceš procvičit své prsty a svou bambitku, dej mi vědět.
Dívka mizí v baráku.
Frank uváže koně u sloupu a následuje dívku.
Jakmile vkročí do domu, šokem zakopne a svalí se na zem. Následuje výbuch smíchu. V místnosti je asi 20 pistolnic. Všechny po zuby ozbrojené, některé z nich s ještě čerstvými ranami na tělech a s obvazy. Zřejmě utržily rány v nedávné šarvátce.

Před obličejem se mu objeví perfektně vyleštěné kovbojské boty. Zvedne hlavu. Před ním stojí drsná pistolnice. Místo jedné ruky má ocelovou protézu, tělo má poseté zahojenými ranami po kulkách a nožích. Na sobě má perfektní kovbojské šaty, zřejmě je to milovnice kvalitní jelenice a výzbroj, za kterou by se nemusel stydět ani samotný Curt a půlka obchodníků se zbraněmi.

Velitelka: Tak... co mi odkazuje velký Curt?
Frank: Curt poslal lístek se vzkazem, ale má ho ta pihatá holka. Frank obdrží pořádnou ránu a svalí se na podlahu.
Velitelka: Špatná odpověď...Co si myslí ten pacholek? Že si jen tak pošle posla pro posily? A já mám za ním jet i se svou bandou, protože on mi to nařizuje? Má obrovské štěstí, že mu dlužím laskavost.
Frank se krčí a čeká na další ránu. Naštěstí si to Velitelka rozmyslí a nechá mu nalít drink.
Frank: Děkuji a jakou odpověď mu předám?
Velitelka: Žádnou, jedeme s tebou...

Pracovat jako žoldák a získat Whiskey. Každý člen týmu bude mít v inventáři 5 ks nové získané Whiskey.


To je povel pro všechny banditky. Všechny se vyhrnou ven, otevřou stáje a vyvedou ven koně. Všichni jsou osedlaní a obaleni vaky. Zřejmě připraveni na únik, kdyby je tu našel místní šerif. Frank uznale kývne hlavou. S těmito ženskými je neradno si zahrávat.

Celá skupina vyjíždí z farmy a zamíří směrem k pohoří. Bude jim trvat pár dní, než dosáhnou tábora Jednookého Curta.


V jeskyni

John, Henry a Medvědí tlapa se vydávají zpět do jeskyně. Hodiny procházejí jeskyní a přilehlými chodbami. Z části zmapovali skálu a nyní je čeká kontrola poslední chodby. V ní je vzduch nejzatuchlejší. Čím více pronikají do nitra hory, tím je vzduch zkaženější a chodba užší. Nevypadá to dobře. Najdou si trochu širší místo a usednou na zem.
John se zahledí do tmy před sebou:"Nemyslím si, že tudy odnesli Marii. Nejsou tu žádné stopy. Budeme pokračovat, nebo se vrátíme dolů k osadníkům?"
Henry se tváří zasmušile a Medvědí tlapa hloubavě.
"Já bych pokračoval, alespoň ještě pár hodin," Henry si začne balit věci, "pokud nenarazíme na stopu, vrátíme se do tábora a poprosíme o pomoc Waupeeho."
Medvědí tlapa kývne na souhlas a jako první zamíří do útrob chodby.
John si povzdechne, nasadí si na hlavu širák a vklouzne do tmy.


Waupee

Waupee s Peterem zabalí do vaků jídlo a láhve s vodou. Připraví si louče, deky, zásobu síry, nabrousí nože. Jakmile jsou připraveni k odchodu, Waupee promluví se stopaři. Někdo musí zůstat v táboře, co kdyby se osadníci najednou objevili.
Vyrazí zpět k otvoru ve skále. Waupee si vzpomněl, že jednu chodbu ještě neprozkoumal. Vedla hlouběji do skály a byla zatuchlá. Měl z ní tehdy divný pocit.
Jakmile v otvoru ve skále zmizí i Peter, indiáni místo opatrně zakryjí šlahouny břečťanu.
Nyní musí hlídat tábor.

Hlídat pevnost = 6 hodin člen/ 30 hodin tým.
 
Stav
Uzavřeno pro další odpovědi.