DeletedUser3706
Guest
Vyhnanci se stěhují - skupinová přihláška
Indiánská stopařka Robull dohlíží na kolonu vozů jež odváží osadníky SV4 do nových lovišť.
Přihlašuji společnou skupinu do AKCE: Indiáni se stěhují za potravou.
1. Robull
[report=24128900b782e987c7]Získaný úspěch 'Cesta na západ'.[/report]
[report=24143791a62e09ba50]Modlitba dokončena[/report] 19:17 hod
Manitů s vámi!
Jsem indiánská stopařka Robull, poslední z rodu Loolipop.
Jsem ta co pamatuje první východy slunce nad zelenými prériemi SV4. Ta jež ruku v ruce s dávno již zhynulými dobrodruhy zatloukla první kolíky vytyčující osady jež se času během změnily v hlučící města. Ta jež stvořila první Velkou pevnost tamního světa, ta jež pamatuje první výstřely koltů i děl, ta jež prošla Sv4 křížem krážem v honbě za všemi příběhy a dobrodružstvími z nich legenda o Třech Klíčích a Zlaté pušce byla ten nejlákavější ze všech nedospaných nočních snů.
Jsem stopařka Robull, tulačka, stavitelka, lovkyně, strážkyně tajemství, objevitelka pokladů, šamana, mstitelka, rádkyně i nesmiřitelný nepřítel mých nepřátel.
Jsem stopařka Robull, bitevní válečnice, valkýra, lovkyně skalpů i válečný buben kmenů a armád Tomahavku.
Jsem stopařka Robull, trubadúr, vypravěč příběhů a malíř slov.
Jsem stopařka Robull…
Howgh!
2. Mr.Proper
[report=24128917f44c939838]Získaný úspěch 'Cesta na západ'.[/report]
[report=241446440323510964]Modlitba dokončena[/report] 19:51 hod
Krásného podzimního dopoledne, 24. září 2009, se dobrodruh Mr.Proper poprvé zjevil na divokém západě. Nové prostředí ho příjemně oslovilo, usadil se tam a založit město. S ním však nedosáhl ani pramalého úspěchu a rozhodl se ho ponechat duchům. Po dlouhé cestě narazil na město Pine Ridge, jehož skvělá atmosféra ho ihned zaujala. Toto město plné otřílených pistolníků, jako byli CatíWací, Doc. Holliday, watanga, ShalakaCZ či Narcissus, ho rádo přijalo a on mohl začít sbírat důležité zkušenosti. Jednoho dne, v září roku 2010, byl však klid narušen nečestnou kanonádou. Desítky pevností Pine Ridge a spojeneckých měst byly o nedělním večeru napadeny nepřátelskými kmeny. Nemálo zkušených členů města a spojenců, pozdější aliance Tomahawk, rozhořčením opustilo divoký západ navždy. Mezi nimi byl i úspěšný generál ShalakaCZ. I přes tak citelnou ztrátu se však město Pine Ridge dokázalo udržet mezi těmi nejúspěšnějšími. Nutno podotknout, že bez pomoci Tomahawku by se to nepodařilo... Jak šel čas, začínal se čtvrtý kraj divokého západu vylidňovat a situace se stávala neúnosnou. Obyvatelé byli nuceni emigrovat do příhodnějších končin, v opačném případě jim hrozila smrt. V noci z 12. na 13. ledna 2013 provedl Mr.Proper s mnohými přáteli přesun do doporučovaného kraje devátého. Nezbývá mu než zamáčknout slzu a aklimatizovat se do nového prostředí. S přáteli po boku to jistě bude o poznání jednodušší.
3. souks
[report=24109787045dba5d25]Získaný úspěch 'Cesta na západ'.[/report]
[report=24144654956aa5275b]Modlitba dokončena[/report] 19:51 hod
Všechno to začalo 24.9.2009 v jihovýchodě světa čtyři. V té době byl svět docela rušný, přesto že to byl takřka pravěk, kalhoty a opasky - to byl jen sen. Na bitvy nikdo nepomyslel. A řemeslo? O tom nemluvě Já jakožto začátečník jsem plnil lehké úkoly. Hrál jsem tak nějak „ze setrvačnosti“ . Poté jsem také vstoupil do prima aliance. Byla to druhá největší aliance. Poznal jsem v ní spoustu úžasných lidí kteří se (ne všichni) přesunuli na svět 9. Později mi blbnul prohlížeč a nezobrazovala se mi mapa, tak jsem pouze stavěl město. Stal se ze mě stavař. Když bylo město vystavěné nainstaloval jsem si noví prohlížeč a vše bylo v pořádku, pustil jsem se do hledání třetího klíče. Mnoho dní, nocí a hodin jsem chodil po hrobech a hledal. Postupně jsem přehazoval schopnosti a vyvíjel se. Jednoho dne jsem i našel. Po nalezení třetího klíče jsem se začal aktivně podílet na bitevním poli. Opět jsem přehazoval schopnosti, tentokrát na bitvy. Bitvy byly prima věc ale pomalu se objevoval nedostatek aktivních hráčů kteří byli ochotní být v bitvě online. O nějaký čas později, když svět začal upadat, si inno vymyslelo "úžasné" migrování. Nastal největší úpadek světa 4. Nejaktivnější hráči začaly opouštět svět. Naše aliance se značně oslabila. V bitvách jsme začaly prohrávat. Přišli jsme o mnoho pevností a nebyli jsme schopni je získat zpět. I mnou vystavěné město se začalo rozpadat. Zbyl jsem v něm sám. Neustále jsem přesun odkládal na zítřky. Vyplatilo se. Splnil jsem si spoustu úkolů a dosáhl stodvacáté úrovně. Mnoho hodných končících hráčů rozprodávalo inventář a také posílali peníze. Na trhu se občas objevili velmi dobré věci takřka za hubičku ;-* . Posledním migrujícím inno připravilo sladké odměny v podobě dvou soutěží. Rozhodl jsem se tedy migrovat za kamarády na svět 9. Nyní začínám noví „život“.
4. pasa.vk
[report=240570962e7f72a4e5]Získaný úspěch 'Cesta na západ'.[/report]
[report=24144770e9142d9bd8]Modlitba dokončena[/report] 19:59 hod
Jsem dobrodruh a to od začátku své hry, kdy jsem začal na S4. Začal jsem hrát asi v roce 2009, po celou dobu bez prémia. Na S4 jsem většinu času strávil jako občan města Starák, kam jsem byl pozván hráčem Absynthe. V tomto městě jsem zůstal až do poslední doby. Město bylo členem aliance Mescalero, soupeři aliance Tomahawk. Ve městě jsem se postupně dostal až na post zakladatele, to ale až v době, kdy jsme zde zůstali pouze 2 hráči. Po vytvoření řemesel jsem se stal do současné doby nezkušeným kovářem. Po posledním updatu jsem zůstal ve městě sám a město bylo převedeno na novou mapu. Aktivita na S4 silně upadla, mnoho hráčů ukončilo činnost nebo odešla jinam. Ubylo duelů, bitev, obchodování na trhu i komunikace s hráči. Proto si myslím, že konec světa byl nevyhnutelný. A protože chci ve hře pokračovat, využil jsem migrace na S9, kde společně se svými bývalými spolubojovníky z S4 budeme pokračovat v naší krasojízdě v dobývání západu..
5. doktore
[report=241289167838037b72]Získaný úspěch 'Cesta na západ'.[/report]
[report=241441164f5f31b87d]Modlitba dokončena[/report] 19:29 hod
"ÁÁáá.. Moc se toho ode dne kdy jsem přestal psát tuhle knihu nezměnilo. Co psát , jak už víte v osmi letech jsem nastoupil do armády, musel jsem ,bud armáda nebo provaz tenkrát se na západe za zabytí dával provaz . Kdo uvěří klukovi že chránil jen čest svou i své rodiny . Ještě že šel kolem gen . Grand se svým praporem , ale zanechme vzpomínek . Je to má rodina , armáda je vše co mám už dobrých 35 let. Ve městě Bastard City jsme měli dlouhé roky klid už jsem myslel že umřu v posteli jako stara bába , ale velká změna v mém životě my dolila novou krev do žil , snad si ještě užiji nějaké to vzrušení ve svém životě...."
Hraju The West už tak dlouho, že si na začátky skoro nepamatuji. Bylo to s kamarády kteří už to s námi dávno nejsou. Společně jsme stavěli město a pak se pouštěli do duelů s pistolníky kterých se to dřív na SV4 úplně hemžilo. Velkou výzvou bylo hledání Zlaté pušky, ale hodně nám hru usnadnily nápovědy, které se kupodivu vynořily jeden čas jako houby po dešti kdoví odkud.
Bitvy patřily na SV4 k velkým akcím, takovou atrakci si žádný westmen posedlý hrou nenechal ujít. Zúčastnil jsem se mnoha a užil si jak zklamání z prohry tak slavné vítězství.
Když do hry přišla řemesla, vybral jsem si za nářadí kovadlinu a perlík.
Postupně však na celou hru přišla stagnace, mnoho dobrých hráčů a kamarádů naše světy opustili a tak zákonitě došlo k nevyhnutelnému.
Stěhujeme se tam, kde to snad ještě žije. Porozhlédneme se jak se tu hraje, kolik starých přátel objevíme mezi zdejšími domorodci a dáme zas snad vzpomenout na staré dobré časy.
6. littleM
[report=2409235572c61a1ee3]Získaný úspěch 'Cesta na západ'.[/report]
[report=24145311ec97841b6e]Modlitba dokončena[/report] 20:24 hod
The West jsem začala hrát před několika lety. Svět 4 nebyl mým prvním světem, ale již brzy jsem předstihla svůj první charakter na jiném světě. Byla jsem v dobrém městě (Texas Rangers), obklopena dobrými spoluhráči a v dobré alianci. Nebyl týden, kdy by jsme nechodili do bitev... Kdykoliv jsem potřebovala s něčim pomoci, vždy se našel někdo ochotný, kdo rád poradil. Všechny úkoly jsem plnila s nadšením. Naše město vzkvétalo a aliance také. Poté přišla migrace. Mnoho dobrých hráčů se rozuteklo do všech koutů westu, ale my se nevzdávali. Když přišla výzva o migraci i nám, protože svět končí, měli sme jasno. Rozhodli jsme se migrovat společně, nezahodit nic z toho co jsme prožili. Nyní jsem zde, na světě 9, stále v plné síle a těším se na další výzvy, úkoly a bitvy. littleM
7. Kan-el-kar
přestěhovaný 12.1.2013 -report smazal ale úspěch má v profilu
[report=241449000065fa7e8e]Modlitba dokončena[/report] 20:04 hod
The West jsem začal hrát asi tak před 5 lety, kdy jsem po mnoha dalších hrách hledal nějakou, kde bych si mohl v klidu plnit úkoly, přispívat ve společném budování a hlavně si vylepšovat vlastní postavu. Mé začátky byly těžké, protože jsem neměl doma net, ale to jsem během roku napravil a hrál mnohem aktivněji. Velice rád jsem se půstil do úkolů, které byly na nás nachystány a protože nejsem zastáncem kupování nugetů a podobných věcí, plním je v podstatě do teď. Po prvotním přihlášení do mého prvního města, jsem se snažil stavět jak se jen dalo, ale jako voják jsem na to nebyl. Mé první město se rozpadlo zhruba po 2 letech, tak jsem přešel jinam a tam zůstal až do toho smutného konce. Během těch let jsem se potuloval prérií, plnil úkoly, vyhledával bitvy a občas si zadueloval. Takto jsem chtěl postupovat i nadále, abych splnil vše co si na nás programátoři vymyslí a abych měl kompletní sbírky všech věcí, zbraní atd. Budu v tom ale pokračovat tadya doufám, že tak úspěšně jako na S4.
8. veronika2411
[report=241097883194bf731f]Získaný úspěch 'Cesta na západ'.[/report]
[report=24146001f44839f79b]Modlitba dokončena[/report] 20:51 hod
To jsem si tak jednou seděla na PC a brouzdala po netu abych našla nějakou hru co zažene nudu.Klikala jsem na různé online hry,mimo jiné i na divoké kmeny,ale u každé jsem vydržela jen chvíli.Pak mě přestala bavit.Až jsem narazila na The West.To je pro mě ta pravá hra říkala jsem si s nadějí že u ní vydržím déle než u ostatních her.Zvolila jsem si S4 a pomalu přicházela na to jak se vlastně tato hra hraje a našla jsem tu i pár přátel a také své rádce,kteří mi v nouzi dali velice cenou radu.U této hry mě nejvíce baví že není jedno a to samé.Je tu spousta úkolů které se liší.Ano jsou tu i úkoly stále se opakující,ale i to má své kouzlo.Teď už jsem s touto hrou tak nějak spjatá.Po posledním updatu jsem chtěla svou postavičku smazat,ale nedokázala jsem to.veronika2411 je už mojí součástí.Nevím na jak dlouho ještě,ale snad pokud nebude další takový "skvělý" update tak bych tu mohla vydržet ještě pár let.
9. FinRuin
[report=240923482a05d794e1]Získaný úspěch 'Cesta na západ'.[/report]
[report=2414450754b0534033]Modlitba dokončena[/report] 19:44 hod
Své pro Západ nezvyklé jméno bych ze své rodné řeči volně přeložil jako "vlasy barvy ohně". Lidi, kteří mě znají jen od vidění, mě kvůli těm vlasům obvykle považují za Ira, přátelé mi přezdívají "seveřan". Pletou se všichni, ale to je právě na Západě to krásné, nezáleží na tom odkud a před čím jste sem utekli a co jste sem přišli hledat, záleží pouze na vašich zdejších činech.
Na prérie území obvykle označovaného jako S4 jsem přišel před lety hned s první vlnou osadníků. Pamatuji si naprosto přecpané hotely prvních založených měst, vzpomínám si na to nadšení, se kterým vyrůstala další města jako houby po dešti. Zvolil jsem si pozici dělníka-stavitele a rád přijal pozvánku pistolníka Nima do městečka Alabama, které se stalo mým druhým domovem. Divoký západ dostál svému jménu a i na dělníka dorážel jeden bandita za druhým, několik měsíců jsem se pokoušel odrážet jejich útoky nářadím, které jsem měl zrovna po ruce (šroubovák, klíč třicítku, páčidlo...), dokonce jsem si pořídil meč, ale pak mi došlo, že na Západě to zkrátka bez pistole nepůjde. Když jsem zatloukl v Alabamě poslední hřebík, pověsil jsem na něj brašnu s nářadím a začal se učit střílet. Moc mi to nejde doteď, ale snažím se.
Lidi přicházeli do města a zase se stěhovali dál v naději, že jinde bude líp, když odcházel poslední zakladatel, hodil po mě starostenským kloboukem a přes rameno zavrčel: "Je to tvoje, jestli chceš, klíče od radnice jsou na trámku nade dveřmi." a já trouba ten klobouk zvedl a mám ho doteď. Život tady na západě rozhodně není nudný, přicházejí další a další změny a ač na stará kolena dávám přednost klidu, vždy jsem se nějak přizpůsobil. A teď prý musím opustit město, které jsem stavěl a vrhnout se po hlavě do dalšího dobrodružství? Napadlo mě zůstat a jít s Alabamou "ke dnu" jako kapitán se svou lodí, ale přeci jen na to nemám náturu. Ovšem od píky začínat nehodlám, beru s sebou z města všechno, co není přibité. Chvíli jsem zaváhal před brašnou se stavitelským nářadím, ale pak jsem popadl i tu, jeden nikdy neví.
10. Principal Builder
[report=24092352986b6516a8]Získaný úspěch 'Cesta na západ'.[/report]
[report=2414515014d689c587]Modlitba dokončena[/report] 20:16 hod
Úterý, odpolední hodina informatiky a mladý znuděný študák sedící za monitorem počítače, v té době hrající svět 3 vidí další nový svět, nové výzvy a tak se registruje na svět 4 .. Spolu se svými kamarády, kteří sedí po jeho levici a pravici rozjíždí novou éru hraní, už v té době s obrovskými plány a ambicemi..
Počátky hraní byli poměrně snadné, jak bylo s účtem od prvních chvil zamýšleno, primárně stavba města a vydělávání prašulí k ní potřebné byli denním chlebíčkem.. Kamarádi brázdí s rezavými kvéry a otrhanými hadry okolí a brání své spoluobčany. S postupným rozšiřováním města přichází noví členové, stavba a chod města se rozjíždí a vzkvétá tak město s názvem Pandaemonium.
Dlouhé týdny vypadá vše skvěle, konkurence nikde, dohody s jinými městy posilují postavení ve světě a tak svého času stavitel Principal Builder si pomlaskává, jak se mu vše daří..
Né však dlouho poté bylo vše stále tak růžové jak doposud vypadalo.. Za humny vzkvétalo další město s velkými ambicemi, jak se ukáže později, s ambicemi nejvyššími... Prvotní nájezdy duelantů tohoto města bombardují poměrně nezkušené duelantské nováčky města Pandaemonimum. Člověk jen s otevřenými ústy nevěřícně kroutí hlavou, odkud se tu vzali a jak nás můžou tak drtit, když jsme doposud sundali takřka každého..
Dlouhé dny a týdny se táhl nelítosti boj o území, o každý dolar uspořený a neukrytý v bance , až došlo na to nejhorší.. Doposud silné město se začíná pod nelítostnými útoky nepřátelského města rozpadat.. Hráči utíkají ke konkurenci a ti kteří nikoliv, zvažují konec svého působení či útěk do exilu někde v dálce mapy..
Pandaemonium , uběhlo několik dní a perspektivní město pomalu umírá. Pouze Principal společně s pár vytrvalými přáteli zůstává a hledá východisko či řešení, jak dál..
Jednoho krásného dne přichází dopis od velitele drancujícího města.. Z v jeho očích ničitele jeho plánů se postupem času ,po dlouhých hodinách konverzací klube člověk, s kterým si má co říct a má sakra promyšleno, kam směřuje a co se svým městem chce dokázat.. Mnohé z plánů shledávají stejné, jsou stejně zarputilý bastardi a chtějí na špici..
Po několika dnech opouští své město Pandaemonium a poskytuje své schopnosti stavitele, svého času ničiteli snů, při vybudování sesterského města. Jak osud však zavelel, cesta ho vede do hlavního města a ač menší oklikou, nachází tak město, které se mu stane domovem, až do konce světa 4 !!
Yuma , řadový občan tohoto města se šplhá díky ambicím, díky výborné komunikaci a porozumění s velitelem města , až do pozic nejvyšších.. Jak
čas ukáže, s Principala a dříve jeho utlačovatele se stanou největší přátelé na život a na smrt .. Zkrátka všechno zlé je k něčemu dobré .)
Dlouhé měsíce Principal Builder pouze staví města, pomáhá kde může , či pracuje a vydělává prašulky.. Co více bylo v počátcích hraní taky možné.
Další velký mezník v hraní přináší jeden z herních updatů, Boje o pevnosti. Z počátku pouhá zábava pro dlouhé večery. Někde v houfu se Principal obratně bije o každou střeleckou pozici. V tichosti sbírá skalp za skalpem a raduje se z těchto malých úspěchů společně se svými spoluhráči z města..
Nastává však zlomový okamžik herní kariéry.. Team Spirit ( nedobytná tvrz ) !! Doposud nijak výrazná osobnost Principal Buildera má vyrůst v dlouhé měsíce ba i roky velitele v bojích o pevnosti a v pozdějších fázích hry, při zavedení aliancí po boku výborných hráčů a vůdců také velitel nejúžasnější aliance TOMAHAWK ..
První boj , rotřesený , nervózní ( nervozitě připadající střevní potíže ) Principal zasedá k prvnímu velení boje .. Přebírá otěže po svém výborném předchůdci tam, kde jiní nenašli odvahu.. Boj proti nepříteli vypuká, neskutečná bitva, která i po dlouhých letech zůstává v mysli jako by se stala před několika dny, končí neskutečně těsnou legendární výhrou..
Kariéra velitele bojů tak začala s největší možnou elegancí a slávou. Od tohoto dne uplynou desítky, možná i stovky bojů , které Principal s pomocí svých výborných kamarádů a nebojácných bojovníků aliance absolvuje.. Přichází mnohé legendární výhry , ale i hořké prohry, kdy se i aliance TOMAHAWK musí poklonit úmění nepřátelských bojovníků..
Po dlouhých měsících a rocích obětovaných bojům o pevnosti však přichází ve chvíli navýšení nejvyššího možného dosaženého lvlu na 120 ta doposud největší výzva.. Síň slávy a jeho jméno na tom nejvyšším stupínku..
Poprvé v historii dochází k radikální změně účtu a Principal Builder začíná své nepřátele **** nejen v bojích o pevnosti, ale hlavně v duelech.. Začíná zařezávat jednoho nepřítele za druhým a žene se bezhlavě k svému vytyčenému cíli.. Není třeba dlouhého času a sen se stává skutečností.. Síň slávy na nejvyšším stupínku ozdobí profil hráče Principal Builder , doplněný nejrychlejším dosažením lvl120 a s velkým náskokem na všech cz a sk serverech..
Roky však plynou a čas si vybírá svou daň .. Účet pomalu upadá , duelanti parazitují na neaktivní mršině a pevnosti se stávají pouze ošetřovnou pro léčení ran ..
Principal Builder podlehl likvidaci jeho milované hry.. Update po updatu, hnusu po nuggetovém hnusu.
V poslední chvíli sbírá zbytky svých sil a pod nátlakem musí opustit svůj svět, své město, některé své přátele.. Svět 4 mizí pod kopyty tvůrců, pohřbívá mnohé vyjímečné hráče a likviduje neskutečnou historii, kterou tento svět za své dlouhé léta napsal ...
Ať žije svět 4 ,Yuma ,TOMAHAWK ,přátelství ,oddanost, týmový duch a každá dobrá i špatná vzpomínka ...
Rest in Peace Svět 4 !!!
11. Irad
[report=24128913813a6afa39]Získaný úspěch 'Cesta na západ'.[/report]
[report=241439854d309d09f3]Modlitba dokončena[/report] 19:24 hod
Můj první krok na světě 4 se odehrál 25.2.2009 v 10:51 hodin. Byl to můj první svět. Malý nezkušený greenhorn se pustil do sběru tabáků a zkoumal všechno kolem sebe. Krátce na to jsem se uhnízdila v malém městečku West Guns. Super místečko kousek od Obchodního města, kde jsem brzy objevila bar plný zbohatlíků. Byla jsem zde často až do noci. Domů jsem odcházela sice po čtyřech se spoustou šrámů, ale vždycky s pár dolary navíc. Proč na to město vzpomínám? Pochází z něho můj „nejstarší“ kamarád na the-westu (Dajinsky), s kterým se bavím dosud a věřím, že naše přátelství zůstane i po tom, co vítr zahladí naše poslední stopy na the-westu. Byly to krásné časy, kdy jakožto zlatokopka (uff to byl avatar-lituji, že jsem ho později změnila) v rouše beránčím (dobrodruh) jsem se zbraní v ruce kosila jednoho duelanta za druhým. Městečko však pomalu upadalo a já našla konečně domov. Tímto místem plných super lidiček se stala Pohoda, město duelantů, město slovenských bratrů. Kdo by to však řekl, že ve mně se objeví právě v tomhle městě pacifismus. Krátce po získání pohoďáckého občanství jsem odložila svou šavli a začala se věnovat úkolům a jiným dobrodružstvím. Byly to krásné časy v nejlepším městě na s4. Ráda na to budu vzpomínat. Je mi líto, že lidi jako je aso, pravděpodobně nikdy osobně nepoznám.
12. Lela
[report=241289010014dc6825]Získaný úspěch 'Cesta na západ'.[/report]
[report=24144978b928817c5b]Modlitba dokončena[/report] 20:07 hod
Všechno začalo před více než 4 lety, když "mládežníci" přišli ze školy s další novou hrou. Nejdřív nadšeně ukazovali. Pak měli plno dotazů a nakonec to dopadlo tak, že oni dneska už dávno hrají něco jiného a já zůstala věrná. Našlo se i pár přátel. Prožili jsme toho spoustu. Stavěli město, společně duelovali a válčili. Pak přišly pevnosti a zas bylo, co budovat, bránit a dobývat. Plnění nejrůznějších úkolů, získávání zajímavých a ještě zajímavějších předmětů a sad oblečení s vylepšením. Po čase jsme se s některými rozešli. A teď po nějaké době se opět scházíme zde, na světě 9. Světy se spojují a nás dávají zase dohromady. Nezapomenutelní jistě Kirof a Ichus, Halgren, Spyk, Vochechule i Robull. A mnoho dalších. Jména některých už bych musela vzpomínat. Zážitky však rozhodně zůstávají. Ze světa 4 se mi těžko odcházelo. Byl pro mě snad nejoblíbenější. No co už. S novým rokem přichází svět nový. S očekáváním, co nového přinese. Jedeme dál. Nedá se po tom všem jen tak jedním kliknutím říci "Sbohem". A odkráčet do věčných lovišť. Ten správný čas ještě nenastal. Dál se budu pouštět do nových dobrodružství. Dál budu brouzdat prérií. Občas někde přiložím ruku k dílu. Někdy si i na odpočinek a dobrou sklenku najdu čas. Je třeba s přáteli i posedět u ohně a vykouřit dobrou dýmku. Howgh.
13. Assic
přestěhovaný 16.12 2013 -report smazaný ale úspěch má v profilu
[report=2414394965dffdb3cc]Modlitba dokončena[/report] 19:22hod
Assic (Alejandro-san salvador Isabela Castilla).
Zrodil jsem se na Svět 4 v dobách nejurputnějších válek mezi Tomahawky a Zbojníkovcovou hordou Widličkářů.
Všude zuřily bitvy, sudičky mi tedy nadělily osud válečného žoldáka. Nikdy jsem se nestal pistolníkem, dle rodinné tradice svých španělských předků jsem zůstal věrný šermu a silovému boji tváří v tvář.
Školil jsem se jako špion a zvěd, záhy pak jako člen oddílů bitevních pluků těžkooděnců.
S válkou souvisí i mé řemeslo. Jsem kovář a vyrábím pro své spolubojovníky pěkně ostré bajonety.
Války a pevnosti jsou pro mne všechno. Nehoním se za dobrodružstvím, nezajímají mne poklady ani plné šatníky.
Když na SV4 utichly polnice a děla, osedlal jsem koně a vyrazil tam, kde se vznáší nad krajinou hejna krkavců.
A na cestu si zpívám svou oblíbenou :
♫♪“..kdysi a kdesi bylo -nebylo,
minomety metaly a dělo pálilo,
pan velitel roty na to nebral ohledy,
řek mi abych obul boty a šel na zvědy..“♫♪
14. bzn
[report=24092353bfa2b07faf]Získaný úspěch 'Cesta na západ'.[/report]
[report=241460474e696a23c2]Modlitba dokončena[/report] 20:53 hod
Jedna z mála onlajnovek, která mě opravdu chytla. Mám účet skoro na každém světě, takže mazání světů se mi opravdu nelíbilo. Nejhorší je se rozhodnout kterou postavu chceš smazat s kterou hrát dál. S4 byl pro mě takový nudný, hlavně ke konci. Bitvama to zase začalo žít. Bojoval jsem za "vidličky" proti hráčům z TOMAHAWKu, zde jsem dělňoch, sběrač surovin, plnič úkolů. Byl tu fajný kolektiv, hodně hráčů skončilo, ale ten "základ" se přestěhoval stejně jako já na S9, kde budu rád pokračovat ve svých činostech a hlavně to tu žije! Dobré je, že lidi z různých světů se sejdou na jendom takovým a vypukne "Válka Světů".
Teším se na mojí první bitvu na tomto světě, protože bitvy jsou nejlepší! Tahle báječná hra mě snad nikdy neomrzí
15. Loopino
[report=24128925279eb4ef59]Získaný úspěch 'Cesta na západ'.[/report] [report=24144796583795427c]Modlitba dokončena[/report] 20:00hod
Na divoký West jsme přišli spolu se sourozenci. Už jsme to dřív hráli, doma na počítači to běží každý den takže jsme věděli jak na to. Máme různá řemesla abychom uměli všechno a mohli si všechno vyzkoušet. Príma je, že je tu spousta úkolů a taky různé akce a dárky.
Já hledám hlavně poklady, klíč 3 jsem ale ještě nenašla a teď když se změnila doba prací, je to o hodně těžší ho najít. Mám radost když najdu něco cenného.
V řemesla umím vařit pečené fazole co zvyšují energii.
Na světě 4 nebylo teď tolik nebezpečí, duelanti mě nechávali na pokoji. Ale musíme se přestěhovat tak asi bud hrát bez města aby na mě zase nemohli chodit.
Mám ještě malý lvl, ale to mi nevadí.
Dávám všechny schopnosti do manuální zručnosti a až budu mít víc, najdu i ty svítící poklady.
Času mám dost.
16. džamba
[report=2410979127aa023c7f]Získaný úspěch 'Cesta na západ'.[/report]
[report=241456582765c27826]Modlitba dokončena[/report] 20:35 hod
...Dobře se nám vedlo do té doby, než se na obzoru objevila kolona. Byla to kolona vedena Teodorem Gramsem. Tato kolona se usadila nedaleko naší osady. Brzy si začali nárokovat velké pastviny, lovili nám bizony. Toto jsme ještě snesli, protože to byl bohatý kraj a místa tu bylo dost. Ale, když přes naši drahocennou řeku postavili přehradu v niž zadržovali většinu vody to nás velice rozhořčilo. I přesto jsme to nechali být, tak jak to bylo.
Když nám však jedné noci unesli všechny naše děti z osady, to jsme se již rozlítily. A vydali jsme se do zbraně. Viděli jsme jak naše děti vězní na poli a musí tam dřít na jejich polích. Proto jsme zaútočili již za svítání, když ještě všichni spali. Útok byl rychlí a nelítostný zabili jsme mnoho mužů ale i mnoho našich padlo. Důležité však bylo, že naše děti byli zachráněny a po tomto útoku odtáhli obyvatelé osady pryč a již se nikdy nevrátily.
Manitů nechť bdí nad dušemi našich zemřelých.
17. wongal
[report=24109782efbcd3ed25]Získaný úspěch 'Cesta na západ'.[/report]
[report=2414570621c43279e5]Modlitba dokončena[/report] 20:37 hod
Můj příběh začíná jedné chladné noci. Právě jsem se nacházel na hradbách pevnosti Fort Nox.
Tu se z jedné strážní věže ozvalo: „ÚTOK!!! Od západu se k nám blíží obrněná kavalerie!!“ Generál okamžitě vyběhl na hradby. Tu přišel rozkaz: „do zbraně.“ Byla to nelítostná bitva, ale nakonec jsme zvítězili. Večer jsme seděli v hlavní budově, oslavovali, pili jsme rum a náš řev bal slyšet na míle daleko.
A takto jsem žil. Bojoval jsem na bojištích po boku Konfederace.
Takové sny jsem míval když jsem na SV4 hrál s kamarády tuhle onlajnovku. Ale než jsem se stačil získat všětší lvl přišlo stěhování. Přicházíme na nový světa doufám, že se mi budou v noci zdát další dobrodružství.
18. smradoch jack
[report=2409235187b4b1693f]Získaný úspěch 'Cesta na západ'.[/report]
[report=24145833933ac4180a]Modlitba dokončena[/report] 20:43 hod
Proteklo moc vody v v řece na Divokým západě. Nejdříve to bylo mladistvé odhodlání, co mě vedlo k tomu, prozkoumávat neprozkoumané oblasti, dělat věci , které jsem zrovna mohl. Postupně jsem ale zjišťoval, že mé místo není mezi vojáky, ani mezi duelanty, kteří loví lidi. Mé pravé místo je mezi dobrými přáteli u láhve whisky po dobře udělané práci a tak jsem se dal na dráhu dělníka . Za celou dobu co jím jsem, jsem nelitoval, ani když jsem krvácel před branami cizích pevností nebo na hradbách, při obraně naší vlajky. Když jsem měl volno, zajel jsem si splnit nějaký ten úkol a prozkoumat další část světa. Ale vždy jsem se rád vracel do rodného města, kde jsme spolu s mnoha dalšími jako jsem já, budovali naše město a podporovali ho v rozvoji. Jak to však bývá, postupně vše upadalo do zapomnění. Železnice k nám nikdy nebyla zavedena a tak odjelo spousta dobrých lidí jinam a zůstalo pouze pár skalních postarších občanů I ti pomalu vymírali. Když bylo jisté, že město se již neobnoví, odešli jsme s pár dalšími jinam, kde jsme našli nové přátele a navíc i více pevností, kde nás bylo potřeba. Tam se nám dařilo docela dobře, občas někdo odešel nebo umřel, ale vždy nás bylo dost na pokec u dobrého pití. Pak však přišla zpráva, která nás možná rozdělila navždy. Náš svět začal umírat a sním i všechny naděje a hlavně naše budoucnost. Z toho důvodu jsem se rozhodl odejít na Svět 9 a tam zkusit začít od začátku a pospojovat zpřetrhané konce ..Je mi líto města které za sebou zanechávám bylo tu prolito až moc krve nato aby bylo zapomenuto a jen tak pohřbeno v popeli dějin .Budu vzpomínat.
Indiánská stopařka Robull dohlíží na kolonu vozů jež odváží osadníky SV4 do nových lovišť.
Přihlašuji společnou skupinu do AKCE: Indiáni se stěhují za potravou.
1. Robull
[report=24128900b782e987c7]Získaný úspěch 'Cesta na západ'.[/report]
[report=24143791a62e09ba50]Modlitba dokončena[/report] 19:17 hod
Manitů s vámi!
Jsem indiánská stopařka Robull, poslední z rodu Loolipop.
Jsem ta co pamatuje první východy slunce nad zelenými prériemi SV4. Ta jež ruku v ruce s dávno již zhynulými dobrodruhy zatloukla první kolíky vytyčující osady jež se času během změnily v hlučící města. Ta jež stvořila první Velkou pevnost tamního světa, ta jež pamatuje první výstřely koltů i děl, ta jež prošla Sv4 křížem krážem v honbě za všemi příběhy a dobrodružstvími z nich legenda o Třech Klíčích a Zlaté pušce byla ten nejlákavější ze všech nedospaných nočních snů.
Jsem stopařka Robull, tulačka, stavitelka, lovkyně, strážkyně tajemství, objevitelka pokladů, šamana, mstitelka, rádkyně i nesmiřitelný nepřítel mých nepřátel.
Jsem stopařka Robull, bitevní válečnice, valkýra, lovkyně skalpů i válečný buben kmenů a armád Tomahavku.
Jsem stopařka Robull, trubadúr, vypravěč příběhů a malíř slov.
Jsem stopařka Robull…
Howgh!
2. Mr.Proper
[report=24128917f44c939838]Získaný úspěch 'Cesta na západ'.[/report]
[report=241446440323510964]Modlitba dokončena[/report] 19:51 hod
Krásného podzimního dopoledne, 24. září 2009, se dobrodruh Mr.Proper poprvé zjevil na divokém západě. Nové prostředí ho příjemně oslovilo, usadil se tam a založit město. S ním však nedosáhl ani pramalého úspěchu a rozhodl se ho ponechat duchům. Po dlouhé cestě narazil na město Pine Ridge, jehož skvělá atmosféra ho ihned zaujala. Toto město plné otřílených pistolníků, jako byli CatíWací, Doc. Holliday, watanga, ShalakaCZ či Narcissus, ho rádo přijalo a on mohl začít sbírat důležité zkušenosti. Jednoho dne, v září roku 2010, byl však klid narušen nečestnou kanonádou. Desítky pevností Pine Ridge a spojeneckých měst byly o nedělním večeru napadeny nepřátelskými kmeny. Nemálo zkušených členů města a spojenců, pozdější aliance Tomahawk, rozhořčením opustilo divoký západ navždy. Mezi nimi byl i úspěšný generál ShalakaCZ. I přes tak citelnou ztrátu se však město Pine Ridge dokázalo udržet mezi těmi nejúspěšnějšími. Nutno podotknout, že bez pomoci Tomahawku by se to nepodařilo... Jak šel čas, začínal se čtvrtý kraj divokého západu vylidňovat a situace se stávala neúnosnou. Obyvatelé byli nuceni emigrovat do příhodnějších končin, v opačném případě jim hrozila smrt. V noci z 12. na 13. ledna 2013 provedl Mr.Proper s mnohými přáteli přesun do doporučovaného kraje devátého. Nezbývá mu než zamáčknout slzu a aklimatizovat se do nového prostředí. S přáteli po boku to jistě bude o poznání jednodušší.
3. souks
[report=24109787045dba5d25]Získaný úspěch 'Cesta na západ'.[/report]
[report=24144654956aa5275b]Modlitba dokončena[/report] 19:51 hod
Všechno to začalo 24.9.2009 v jihovýchodě světa čtyři. V té době byl svět docela rušný, přesto že to byl takřka pravěk, kalhoty a opasky - to byl jen sen. Na bitvy nikdo nepomyslel. A řemeslo? O tom nemluvě Já jakožto začátečník jsem plnil lehké úkoly. Hrál jsem tak nějak „ze setrvačnosti“ . Poté jsem také vstoupil do prima aliance. Byla to druhá největší aliance. Poznal jsem v ní spoustu úžasných lidí kteří se (ne všichni) přesunuli na svět 9. Později mi blbnul prohlížeč a nezobrazovala se mi mapa, tak jsem pouze stavěl město. Stal se ze mě stavař. Když bylo město vystavěné nainstaloval jsem si noví prohlížeč a vše bylo v pořádku, pustil jsem se do hledání třetího klíče. Mnoho dní, nocí a hodin jsem chodil po hrobech a hledal. Postupně jsem přehazoval schopnosti a vyvíjel se. Jednoho dne jsem i našel. Po nalezení třetího klíče jsem se začal aktivně podílet na bitevním poli. Opět jsem přehazoval schopnosti, tentokrát na bitvy. Bitvy byly prima věc ale pomalu se objevoval nedostatek aktivních hráčů kteří byli ochotní být v bitvě online. O nějaký čas později, když svět začal upadat, si inno vymyslelo "úžasné" migrování. Nastal největší úpadek světa 4. Nejaktivnější hráči začaly opouštět svět. Naše aliance se značně oslabila. V bitvách jsme začaly prohrávat. Přišli jsme o mnoho pevností a nebyli jsme schopni je získat zpět. I mnou vystavěné město se začalo rozpadat. Zbyl jsem v něm sám. Neustále jsem přesun odkládal na zítřky. Vyplatilo se. Splnil jsem si spoustu úkolů a dosáhl stodvacáté úrovně. Mnoho hodných končících hráčů rozprodávalo inventář a také posílali peníze. Na trhu se občas objevili velmi dobré věci takřka za hubičku ;-* . Posledním migrujícím inno připravilo sladké odměny v podobě dvou soutěží. Rozhodl jsem se tedy migrovat za kamarády na svět 9. Nyní začínám noví „život“.
4. pasa.vk
[report=240570962e7f72a4e5]Získaný úspěch 'Cesta na západ'.[/report]
[report=24144770e9142d9bd8]Modlitba dokončena[/report] 19:59 hod
Jsem dobrodruh a to od začátku své hry, kdy jsem začal na S4. Začal jsem hrát asi v roce 2009, po celou dobu bez prémia. Na S4 jsem většinu času strávil jako občan města Starák, kam jsem byl pozván hráčem Absynthe. V tomto městě jsem zůstal až do poslední doby. Město bylo členem aliance Mescalero, soupeři aliance Tomahawk. Ve městě jsem se postupně dostal až na post zakladatele, to ale až v době, kdy jsme zde zůstali pouze 2 hráči. Po vytvoření řemesel jsem se stal do současné doby nezkušeným kovářem. Po posledním updatu jsem zůstal ve městě sám a město bylo převedeno na novou mapu. Aktivita na S4 silně upadla, mnoho hráčů ukončilo činnost nebo odešla jinam. Ubylo duelů, bitev, obchodování na trhu i komunikace s hráči. Proto si myslím, že konec světa byl nevyhnutelný. A protože chci ve hře pokračovat, využil jsem migrace na S9, kde společně se svými bývalými spolubojovníky z S4 budeme pokračovat v naší krasojízdě v dobývání západu..
5. doktore
[report=241289167838037b72]Získaný úspěch 'Cesta na západ'.[/report]
[report=241441164f5f31b87d]Modlitba dokončena[/report] 19:29 hod
"ÁÁáá.. Moc se toho ode dne kdy jsem přestal psát tuhle knihu nezměnilo. Co psát , jak už víte v osmi letech jsem nastoupil do armády, musel jsem ,bud armáda nebo provaz tenkrát se na západe za zabytí dával provaz . Kdo uvěří klukovi že chránil jen čest svou i své rodiny . Ještě že šel kolem gen . Grand se svým praporem , ale zanechme vzpomínek . Je to má rodina , armáda je vše co mám už dobrých 35 let. Ve městě Bastard City jsme měli dlouhé roky klid už jsem myslel že umřu v posteli jako stara bába , ale velká změna v mém životě my dolila novou krev do žil , snad si ještě užiji nějaké to vzrušení ve svém životě...."
Hraju The West už tak dlouho, že si na začátky skoro nepamatuji. Bylo to s kamarády kteří už to s námi dávno nejsou. Společně jsme stavěli město a pak se pouštěli do duelů s pistolníky kterých se to dřív na SV4 úplně hemžilo. Velkou výzvou bylo hledání Zlaté pušky, ale hodně nám hru usnadnily nápovědy, které se kupodivu vynořily jeden čas jako houby po dešti kdoví odkud.
Bitvy patřily na SV4 k velkým akcím, takovou atrakci si žádný westmen posedlý hrou nenechal ujít. Zúčastnil jsem se mnoha a užil si jak zklamání z prohry tak slavné vítězství.
Když do hry přišla řemesla, vybral jsem si za nářadí kovadlinu a perlík.
Postupně však na celou hru přišla stagnace, mnoho dobrých hráčů a kamarádů naše světy opustili a tak zákonitě došlo k nevyhnutelnému.
Stěhujeme se tam, kde to snad ještě žije. Porozhlédneme se jak se tu hraje, kolik starých přátel objevíme mezi zdejšími domorodci a dáme zas snad vzpomenout na staré dobré časy.
6. littleM
[report=2409235572c61a1ee3]Získaný úspěch 'Cesta na západ'.[/report]
[report=24145311ec97841b6e]Modlitba dokončena[/report] 20:24 hod
The West jsem začala hrát před několika lety. Svět 4 nebyl mým prvním světem, ale již brzy jsem předstihla svůj první charakter na jiném světě. Byla jsem v dobrém městě (Texas Rangers), obklopena dobrými spoluhráči a v dobré alianci. Nebyl týden, kdy by jsme nechodili do bitev... Kdykoliv jsem potřebovala s něčim pomoci, vždy se našel někdo ochotný, kdo rád poradil. Všechny úkoly jsem plnila s nadšením. Naše město vzkvétalo a aliance také. Poté přišla migrace. Mnoho dobrých hráčů se rozuteklo do všech koutů westu, ale my se nevzdávali. Když přišla výzva o migraci i nám, protože svět končí, měli sme jasno. Rozhodli jsme se migrovat společně, nezahodit nic z toho co jsme prožili. Nyní jsem zde, na světě 9, stále v plné síle a těším se na další výzvy, úkoly a bitvy. littleM
7. Kan-el-kar
přestěhovaný 12.1.2013 -report smazal ale úspěch má v profilu
[report=241449000065fa7e8e]Modlitba dokončena[/report] 20:04 hod
The West jsem začal hrát asi tak před 5 lety, kdy jsem po mnoha dalších hrách hledal nějakou, kde bych si mohl v klidu plnit úkoly, přispívat ve společném budování a hlavně si vylepšovat vlastní postavu. Mé začátky byly těžké, protože jsem neměl doma net, ale to jsem během roku napravil a hrál mnohem aktivněji. Velice rád jsem se půstil do úkolů, které byly na nás nachystány a protože nejsem zastáncem kupování nugetů a podobných věcí, plním je v podstatě do teď. Po prvotním přihlášení do mého prvního města, jsem se snažil stavět jak se jen dalo, ale jako voják jsem na to nebyl. Mé první město se rozpadlo zhruba po 2 letech, tak jsem přešel jinam a tam zůstal až do toho smutného konce. Během těch let jsem se potuloval prérií, plnil úkoly, vyhledával bitvy a občas si zadueloval. Takto jsem chtěl postupovat i nadále, abych splnil vše co si na nás programátoři vymyslí a abych měl kompletní sbírky všech věcí, zbraní atd. Budu v tom ale pokračovat tadya doufám, že tak úspěšně jako na S4.
8. veronika2411
[report=241097883194bf731f]Získaný úspěch 'Cesta na západ'.[/report]
[report=24146001f44839f79b]Modlitba dokončena[/report] 20:51 hod
To jsem si tak jednou seděla na PC a brouzdala po netu abych našla nějakou hru co zažene nudu.Klikala jsem na různé online hry,mimo jiné i na divoké kmeny,ale u každé jsem vydržela jen chvíli.Pak mě přestala bavit.Až jsem narazila na The West.To je pro mě ta pravá hra říkala jsem si s nadějí že u ní vydržím déle než u ostatních her.Zvolila jsem si S4 a pomalu přicházela na to jak se vlastně tato hra hraje a našla jsem tu i pár přátel a také své rádce,kteří mi v nouzi dali velice cenou radu.U této hry mě nejvíce baví že není jedno a to samé.Je tu spousta úkolů které se liší.Ano jsou tu i úkoly stále se opakující,ale i to má své kouzlo.Teď už jsem s touto hrou tak nějak spjatá.Po posledním updatu jsem chtěla svou postavičku smazat,ale nedokázala jsem to.veronika2411 je už mojí součástí.Nevím na jak dlouho ještě,ale snad pokud nebude další takový "skvělý" update tak bych tu mohla vydržet ještě pár let.
9. FinRuin
[report=240923482a05d794e1]Získaný úspěch 'Cesta na západ'.[/report]
[report=2414450754b0534033]Modlitba dokončena[/report] 19:44 hod
Své pro Západ nezvyklé jméno bych ze své rodné řeči volně přeložil jako "vlasy barvy ohně". Lidi, kteří mě znají jen od vidění, mě kvůli těm vlasům obvykle považují za Ira, přátelé mi přezdívají "seveřan". Pletou se všichni, ale to je právě na Západě to krásné, nezáleží na tom odkud a před čím jste sem utekli a co jste sem přišli hledat, záleží pouze na vašich zdejších činech.
Na prérie území obvykle označovaného jako S4 jsem přišel před lety hned s první vlnou osadníků. Pamatuji si naprosto přecpané hotely prvních založených měst, vzpomínám si na to nadšení, se kterým vyrůstala další města jako houby po dešti. Zvolil jsem si pozici dělníka-stavitele a rád přijal pozvánku pistolníka Nima do městečka Alabama, které se stalo mým druhým domovem. Divoký západ dostál svému jménu a i na dělníka dorážel jeden bandita za druhým, několik měsíců jsem se pokoušel odrážet jejich útoky nářadím, které jsem měl zrovna po ruce (šroubovák, klíč třicítku, páčidlo...), dokonce jsem si pořídil meč, ale pak mi došlo, že na Západě to zkrátka bez pistole nepůjde. Když jsem zatloukl v Alabamě poslední hřebík, pověsil jsem na něj brašnu s nářadím a začal se učit střílet. Moc mi to nejde doteď, ale snažím se.
Lidi přicházeli do města a zase se stěhovali dál v naději, že jinde bude líp, když odcházel poslední zakladatel, hodil po mě starostenským kloboukem a přes rameno zavrčel: "Je to tvoje, jestli chceš, klíče od radnice jsou na trámku nade dveřmi." a já trouba ten klobouk zvedl a mám ho doteď. Život tady na západě rozhodně není nudný, přicházejí další a další změny a ač na stará kolena dávám přednost klidu, vždy jsem se nějak přizpůsobil. A teď prý musím opustit město, které jsem stavěl a vrhnout se po hlavě do dalšího dobrodružství? Napadlo mě zůstat a jít s Alabamou "ke dnu" jako kapitán se svou lodí, ale přeci jen na to nemám náturu. Ovšem od píky začínat nehodlám, beru s sebou z města všechno, co není přibité. Chvíli jsem zaváhal před brašnou se stavitelským nářadím, ale pak jsem popadl i tu, jeden nikdy neví.
10. Principal Builder
[report=24092352986b6516a8]Získaný úspěch 'Cesta na západ'.[/report]
[report=2414515014d689c587]Modlitba dokončena[/report] 20:16 hod
Úterý, odpolední hodina informatiky a mladý znuděný študák sedící za monitorem počítače, v té době hrající svět 3 vidí další nový svět, nové výzvy a tak se registruje na svět 4 .. Spolu se svými kamarády, kteří sedí po jeho levici a pravici rozjíždí novou éru hraní, už v té době s obrovskými plány a ambicemi..
Počátky hraní byli poměrně snadné, jak bylo s účtem od prvních chvil zamýšleno, primárně stavba města a vydělávání prašulí k ní potřebné byli denním chlebíčkem.. Kamarádi brázdí s rezavými kvéry a otrhanými hadry okolí a brání své spoluobčany. S postupným rozšiřováním města přichází noví členové, stavba a chod města se rozjíždí a vzkvétá tak město s názvem Pandaemonium.
Dlouhé týdny vypadá vše skvěle, konkurence nikde, dohody s jinými městy posilují postavení ve světě a tak svého času stavitel Principal Builder si pomlaskává, jak se mu vše daří..
Né však dlouho poté bylo vše stále tak růžové jak doposud vypadalo.. Za humny vzkvétalo další město s velkými ambicemi, jak se ukáže později, s ambicemi nejvyššími... Prvotní nájezdy duelantů tohoto města bombardují poměrně nezkušené duelantské nováčky města Pandaemonimum. Člověk jen s otevřenými ústy nevěřícně kroutí hlavou, odkud se tu vzali a jak nás můžou tak drtit, když jsme doposud sundali takřka každého..
Dlouhé dny a týdny se táhl nelítosti boj o území, o každý dolar uspořený a neukrytý v bance , až došlo na to nejhorší.. Doposud silné město se začíná pod nelítostnými útoky nepřátelského města rozpadat.. Hráči utíkají ke konkurenci a ti kteří nikoliv, zvažují konec svého působení či útěk do exilu někde v dálce mapy..
Pandaemonium , uběhlo několik dní a perspektivní město pomalu umírá. Pouze Principal společně s pár vytrvalými přáteli zůstává a hledá východisko či řešení, jak dál..
Jednoho krásného dne přichází dopis od velitele drancujícího města.. Z v jeho očích ničitele jeho plánů se postupem času ,po dlouhých hodinách konverzací klube člověk, s kterým si má co říct a má sakra promyšleno, kam směřuje a co se svým městem chce dokázat.. Mnohé z plánů shledávají stejné, jsou stejně zarputilý bastardi a chtějí na špici..
Po několika dnech opouští své město Pandaemonium a poskytuje své schopnosti stavitele, svého času ničiteli snů, při vybudování sesterského města. Jak osud však zavelel, cesta ho vede do hlavního města a ač menší oklikou, nachází tak město, které se mu stane domovem, až do konce světa 4 !!
Yuma , řadový občan tohoto města se šplhá díky ambicím, díky výborné komunikaci a porozumění s velitelem města , až do pozic nejvyšších.. Jak
čas ukáže, s Principala a dříve jeho utlačovatele se stanou největší přátelé na život a na smrt .. Zkrátka všechno zlé je k něčemu dobré .)
Dlouhé měsíce Principal Builder pouze staví města, pomáhá kde může , či pracuje a vydělává prašulky.. Co více bylo v počátcích hraní taky možné.
Další velký mezník v hraní přináší jeden z herních updatů, Boje o pevnosti. Z počátku pouhá zábava pro dlouhé večery. Někde v houfu se Principal obratně bije o každou střeleckou pozici. V tichosti sbírá skalp za skalpem a raduje se z těchto malých úspěchů společně se svými spoluhráči z města..
Nastává však zlomový okamžik herní kariéry.. Team Spirit ( nedobytná tvrz ) !! Doposud nijak výrazná osobnost Principal Buildera má vyrůst v dlouhé měsíce ba i roky velitele v bojích o pevnosti a v pozdějších fázích hry, při zavedení aliancí po boku výborných hráčů a vůdců také velitel nejúžasnější aliance TOMAHAWK ..
První boj , rotřesený , nervózní ( nervozitě připadající střevní potíže ) Principal zasedá k prvnímu velení boje .. Přebírá otěže po svém výborném předchůdci tam, kde jiní nenašli odvahu.. Boj proti nepříteli vypuká, neskutečná bitva, která i po dlouhých letech zůstává v mysli jako by se stala před několika dny, končí neskutečně těsnou legendární výhrou..
Kariéra velitele bojů tak začala s největší možnou elegancí a slávou. Od tohoto dne uplynou desítky, možná i stovky bojů , které Principal s pomocí svých výborných kamarádů a nebojácných bojovníků aliance absolvuje.. Přichází mnohé legendární výhry , ale i hořké prohry, kdy se i aliance TOMAHAWK musí poklonit úmění nepřátelských bojovníků..
Po dlouhých měsících a rocích obětovaných bojům o pevnosti však přichází ve chvíli navýšení nejvyššího možného dosaženého lvlu na 120 ta doposud největší výzva.. Síň slávy a jeho jméno na tom nejvyšším stupínku..
Poprvé v historii dochází k radikální změně účtu a Principal Builder začíná své nepřátele **** nejen v bojích o pevnosti, ale hlavně v duelech.. Začíná zařezávat jednoho nepřítele za druhým a žene se bezhlavě k svému vytyčenému cíli.. Není třeba dlouhého času a sen se stává skutečností.. Síň slávy na nejvyšším stupínku ozdobí profil hráče Principal Builder , doplněný nejrychlejším dosažením lvl120 a s velkým náskokem na všech cz a sk serverech..
Roky však plynou a čas si vybírá svou daň .. Účet pomalu upadá , duelanti parazitují na neaktivní mršině a pevnosti se stávají pouze ošetřovnou pro léčení ran ..
Principal Builder podlehl likvidaci jeho milované hry.. Update po updatu, hnusu po nuggetovém hnusu.
V poslední chvíli sbírá zbytky svých sil a pod nátlakem musí opustit svůj svět, své město, některé své přátele.. Svět 4 mizí pod kopyty tvůrců, pohřbívá mnohé vyjímečné hráče a likviduje neskutečnou historii, kterou tento svět za své dlouhé léta napsal ...
Ať žije svět 4 ,Yuma ,TOMAHAWK ,přátelství ,oddanost, týmový duch a každá dobrá i špatná vzpomínka ...
Rest in Peace Svět 4 !!!
11. Irad
[report=24128913813a6afa39]Získaný úspěch 'Cesta na západ'.[/report]
[report=241439854d309d09f3]Modlitba dokončena[/report] 19:24 hod
Můj první krok na světě 4 se odehrál 25.2.2009 v 10:51 hodin. Byl to můj první svět. Malý nezkušený greenhorn se pustil do sběru tabáků a zkoumal všechno kolem sebe. Krátce na to jsem se uhnízdila v malém městečku West Guns. Super místečko kousek od Obchodního města, kde jsem brzy objevila bar plný zbohatlíků. Byla jsem zde často až do noci. Domů jsem odcházela sice po čtyřech se spoustou šrámů, ale vždycky s pár dolary navíc. Proč na to město vzpomínám? Pochází z něho můj „nejstarší“ kamarád na the-westu (Dajinsky), s kterým se bavím dosud a věřím, že naše přátelství zůstane i po tom, co vítr zahladí naše poslední stopy na the-westu. Byly to krásné časy, kdy jakožto zlatokopka (uff to byl avatar-lituji, že jsem ho později změnila) v rouše beránčím (dobrodruh) jsem se zbraní v ruce kosila jednoho duelanta za druhým. Městečko však pomalu upadalo a já našla konečně domov. Tímto místem plných super lidiček se stala Pohoda, město duelantů, město slovenských bratrů. Kdo by to však řekl, že ve mně se objeví právě v tomhle městě pacifismus. Krátce po získání pohoďáckého občanství jsem odložila svou šavli a začala se věnovat úkolům a jiným dobrodružstvím. Byly to krásné časy v nejlepším městě na s4. Ráda na to budu vzpomínat. Je mi líto, že lidi jako je aso, pravděpodobně nikdy osobně nepoznám.
12. Lela
[report=241289010014dc6825]Získaný úspěch 'Cesta na západ'.[/report]
[report=24144978b928817c5b]Modlitba dokončena[/report] 20:07 hod
Všechno začalo před více než 4 lety, když "mládežníci" přišli ze školy s další novou hrou. Nejdřív nadšeně ukazovali. Pak měli plno dotazů a nakonec to dopadlo tak, že oni dneska už dávno hrají něco jiného a já zůstala věrná. Našlo se i pár přátel. Prožili jsme toho spoustu. Stavěli město, společně duelovali a válčili. Pak přišly pevnosti a zas bylo, co budovat, bránit a dobývat. Plnění nejrůznějších úkolů, získávání zajímavých a ještě zajímavějších předmětů a sad oblečení s vylepšením. Po čase jsme se s některými rozešli. A teď po nějaké době se opět scházíme zde, na světě 9. Světy se spojují a nás dávají zase dohromady. Nezapomenutelní jistě Kirof a Ichus, Halgren, Spyk, Vochechule i Robull. A mnoho dalších. Jména některých už bych musela vzpomínat. Zážitky však rozhodně zůstávají. Ze světa 4 se mi těžko odcházelo. Byl pro mě snad nejoblíbenější. No co už. S novým rokem přichází svět nový. S očekáváním, co nového přinese. Jedeme dál. Nedá se po tom všem jen tak jedním kliknutím říci "Sbohem". A odkráčet do věčných lovišť. Ten správný čas ještě nenastal. Dál se budu pouštět do nových dobrodružství. Dál budu brouzdat prérií. Občas někde přiložím ruku k dílu. Někdy si i na odpočinek a dobrou sklenku najdu čas. Je třeba s přáteli i posedět u ohně a vykouřit dobrou dýmku. Howgh.
13. Assic
přestěhovaný 16.12 2013 -report smazaný ale úspěch má v profilu
[report=2414394965dffdb3cc]Modlitba dokončena[/report] 19:22hod
Assic (Alejandro-san salvador Isabela Castilla).
Zrodil jsem se na Svět 4 v dobách nejurputnějších válek mezi Tomahawky a Zbojníkovcovou hordou Widličkářů.
Všude zuřily bitvy, sudičky mi tedy nadělily osud válečného žoldáka. Nikdy jsem se nestal pistolníkem, dle rodinné tradice svých španělských předků jsem zůstal věrný šermu a silovému boji tváří v tvář.
Školil jsem se jako špion a zvěd, záhy pak jako člen oddílů bitevních pluků těžkooděnců.
S válkou souvisí i mé řemeslo. Jsem kovář a vyrábím pro své spolubojovníky pěkně ostré bajonety.
Války a pevnosti jsou pro mne všechno. Nehoním se za dobrodružstvím, nezajímají mne poklady ani plné šatníky.
Když na SV4 utichly polnice a děla, osedlal jsem koně a vyrazil tam, kde se vznáší nad krajinou hejna krkavců.
A na cestu si zpívám svou oblíbenou :
♫♪“..kdysi a kdesi bylo -nebylo,
minomety metaly a dělo pálilo,
pan velitel roty na to nebral ohledy,
řek mi abych obul boty a šel na zvědy..“♫♪
14. bzn
[report=24092353bfa2b07faf]Získaný úspěch 'Cesta na západ'.[/report]
[report=241460474e696a23c2]Modlitba dokončena[/report] 20:53 hod
Jedna z mála onlajnovek, která mě opravdu chytla. Mám účet skoro na každém světě, takže mazání světů se mi opravdu nelíbilo. Nejhorší je se rozhodnout kterou postavu chceš smazat s kterou hrát dál. S4 byl pro mě takový nudný, hlavně ke konci. Bitvama to zase začalo žít. Bojoval jsem za "vidličky" proti hráčům z TOMAHAWKu, zde jsem dělňoch, sběrač surovin, plnič úkolů. Byl tu fajný kolektiv, hodně hráčů skončilo, ale ten "základ" se přestěhoval stejně jako já na S9, kde budu rád pokračovat ve svých činostech a hlavně to tu žije! Dobré je, že lidi z různých světů se sejdou na jendom takovým a vypukne "Válka Světů".
Teším se na mojí první bitvu na tomto světě, protože bitvy jsou nejlepší! Tahle báječná hra mě snad nikdy neomrzí
15. Loopino
[report=24128925279eb4ef59]Získaný úspěch 'Cesta na západ'.[/report] [report=24144796583795427c]Modlitba dokončena[/report] 20:00hod
Na divoký West jsme přišli spolu se sourozenci. Už jsme to dřív hráli, doma na počítači to běží každý den takže jsme věděli jak na to. Máme různá řemesla abychom uměli všechno a mohli si všechno vyzkoušet. Príma je, že je tu spousta úkolů a taky různé akce a dárky.
Já hledám hlavně poklady, klíč 3 jsem ale ještě nenašla a teď když se změnila doba prací, je to o hodně těžší ho najít. Mám radost když najdu něco cenného.
V řemesla umím vařit pečené fazole co zvyšují energii.
Na světě 4 nebylo teď tolik nebezpečí, duelanti mě nechávali na pokoji. Ale musíme se přestěhovat tak asi bud hrát bez města aby na mě zase nemohli chodit.
Mám ještě malý lvl, ale to mi nevadí.
Dávám všechny schopnosti do manuální zručnosti a až budu mít víc, najdu i ty svítící poklady.
Času mám dost.
16. džamba
[report=2410979127aa023c7f]Získaný úspěch 'Cesta na západ'.[/report]
[report=241456582765c27826]Modlitba dokončena[/report] 20:35 hod
...Dobře se nám vedlo do té doby, než se na obzoru objevila kolona. Byla to kolona vedena Teodorem Gramsem. Tato kolona se usadila nedaleko naší osady. Brzy si začali nárokovat velké pastviny, lovili nám bizony. Toto jsme ještě snesli, protože to byl bohatý kraj a místa tu bylo dost. Ale, když přes naši drahocennou řeku postavili přehradu v niž zadržovali většinu vody to nás velice rozhořčilo. I přesto jsme to nechali být, tak jak to bylo.
Když nám však jedné noci unesli všechny naše děti z osady, to jsme se již rozlítily. A vydali jsme se do zbraně. Viděli jsme jak naše děti vězní na poli a musí tam dřít na jejich polích. Proto jsme zaútočili již za svítání, když ještě všichni spali. Útok byl rychlí a nelítostný zabili jsme mnoho mužů ale i mnoho našich padlo. Důležité však bylo, že naše děti byli zachráněny a po tomto útoku odtáhli obyvatelé osady pryč a již se nikdy nevrátily.
Manitů nechť bdí nad dušemi našich zemřelých.
17. wongal
[report=24109782efbcd3ed25]Získaný úspěch 'Cesta na západ'.[/report]
[report=2414570621c43279e5]Modlitba dokončena[/report] 20:37 hod
Můj příběh začíná jedné chladné noci. Právě jsem se nacházel na hradbách pevnosti Fort Nox.
Tu se z jedné strážní věže ozvalo: „ÚTOK!!! Od západu se k nám blíží obrněná kavalerie!!“ Generál okamžitě vyběhl na hradby. Tu přišel rozkaz: „do zbraně.“ Byla to nelítostná bitva, ale nakonec jsme zvítězili. Večer jsme seděli v hlavní budově, oslavovali, pili jsme rum a náš řev bal slyšet na míle daleko.
A takto jsem žil. Bojoval jsem na bojištích po boku Konfederace.
Takové sny jsem míval když jsem na SV4 hrál s kamarády tuhle onlajnovku. Ale než jsem se stačil získat všětší lvl přišlo stěhování. Přicházíme na nový světa doufám, že se mi budou v noci zdát další dobrodružství.
18. smradoch jack
[report=2409235187b4b1693f]Získaný úspěch 'Cesta na západ'.[/report]
[report=24145833933ac4180a]Modlitba dokončena[/report] 20:43 hod
Proteklo moc vody v v řece na Divokým západě. Nejdříve to bylo mladistvé odhodlání, co mě vedlo k tomu, prozkoumávat neprozkoumané oblasti, dělat věci , které jsem zrovna mohl. Postupně jsem ale zjišťoval, že mé místo není mezi vojáky, ani mezi duelanty, kteří loví lidi. Mé pravé místo je mezi dobrými přáteli u láhve whisky po dobře udělané práci a tak jsem se dal na dráhu dělníka . Za celou dobu co jím jsem, jsem nelitoval, ani když jsem krvácel před branami cizích pevností nebo na hradbách, při obraně naší vlajky. Když jsem měl volno, zajel jsem si splnit nějaký ten úkol a prozkoumat další část světa. Ale vždy jsem se rád vracel do rodného města, kde jsme spolu s mnoha dalšími jako jsem já, budovali naše město a podporovali ho v rozvoji. Jak to však bývá, postupně vše upadalo do zapomnění. Železnice k nám nikdy nebyla zavedena a tak odjelo spousta dobrých lidí jinam a zůstalo pouze pár skalních postarších občanů I ti pomalu vymírali. Když bylo jisté, že město se již neobnoví, odešli jsme s pár dalšími jinam, kde jsme našli nové přátele a navíc i více pevností, kde nás bylo potřeba. Tam se nám dařilo docela dobře, občas někdo odešel nebo umřel, ale vždy nás bylo dost na pokec u dobrého pití. Pak však přišla zpráva, která nás možná rozdělila navždy. Náš svět začal umírat a sním i všechny naděje a hlavně naše budoucnost. Z toho důvodu jsem se rozhodl odejít na Svět 9 a tam zkusit začít od začátku a pospojovat zpřetrhané konce ..Je mi líto města které za sebou zanechávám bylo tu prolito až moc krve nato aby bylo zapomenuto a jen tak pohřbeno v popeli dějin .Budu vzpomínat.
Naposledy upraveno moderátorem: