Když jsem vtrhl na svět 4 moje strategie byla umět vše včetně duelů, plnění úkolí, zbírání všeho možného... Ale po celkem krátké době mi došlo, že umět vše a zároveň nic neni cesta kterou se chci vydat. Volba nebyla jednoduchá ale nakonec jsem se rozhod stát se dobrodruhem na plný úvazek a tak jsem se rozhodl, že budu hlavně plnit úkoly a zbírat vše co se dá. Jako vedlejší úkol jsem si dal pozbírat co nejvíce medajlí a posléze úspěchů. Ani dnes po několika letech strávených na tomto světě svůj názor neměním i když jsem se musel přesídlit na jiný svět. Za dobu mého působení na světě 4 jsem poznal mnoho lidí a nejen dobrých ale i lidí kteří dle mého názoru nemají co dělat. Přesto většina dobrých lidí drtivě výtězila a nikdy jsem mě ani nenapadlo ukončit svou hru.
Při mém začátku na světě 4 jsem zde znal jen jednoho hráče ale netrvalo dlouho a začalo se na nás nabalovat mnoho hráču. A tak jsme si rychle založily vlastní město Saint Quentin. To město se velmy rychle rozvijelo a po nedlouhé době bylo nutné zakládat další města a tak vznikla aliance Saint. Tato alience dosáhla na světě 4 velkého respektu. A to nejen kvůli skvělím duelantům, vojaků, a stavařum ale hlavně kvůli své diplomacii. Proběhlo mnoho pokusů o rozklad alience či přetažení hráčů. I když jsme občas o nějakého hráče tak každý takový pokus nás ještě více semknul a posílil. Dokonce jsmě alience které nás chtěli pohltit pohltili mi. A tak se naše město a posléze aliance velmi proslavyli na takřka celém světě. Bohužel nic není věčné a i naši alianci se přece jen podařilo rozložit a ten protivník se jmenoval pevnosti. Po jejich příchodu na svět jsme se nedokázali shodnout zda pevnasti hře prospějí nebo ne. A to byl začátek konce. Aliance se rozpadla na dvě. Ale ani ty nevdrželi a postupně jsme se rozutekly. Až zustalo jen jedno město aliance a to Saint Quentin. Snažil jsem se ho udržet co nejdále naživu. Zasloužilo si to. Ale i já byl donucen odejít. Již jsem nemohl hrát sám. Přechodný přístřešek mi poskytlo město Alabama, kde jsem zůstal až do konce.