DeletedUser
Guest
Spolčení hlupců
Malone se loudal za prohlídkovou skupinou zpátky do oktogonu Karlovy kaple. Vevnitř bylo o deset stupňů tepleji než venku, takže byl rád, že utekl z té zimy. Průvodkyně mluvila anglicky, lístky na prohlídku si koupilo nějakých dvacet lidí a Drsňák mezi nimi nebyl. Bůhvíproč se rozhodl čekat venku. Možná se má na pozoru před uzavřenými prostory, anebo ho odradil malý počet návštěvníků. Židle pod kupolí zely prázdnotou, uvnitř se potulovalo kromě prohlídkové skupiny jen nějkých deset, dvanáct lidí.
Po stěně se mihlo světlo - nějaká žena si udělala snímek s bleskem. Okamžitě k ní přispěchal hlídač. "Za fotografování se tu platí," zašeptala Christl. Malone viděl, jak si hlídač bere od turistky několik eur a upevňuje jí na zápěstí papírový proužek. "Teď už bude smět fotit legálně?" Christl se uchichtla. "Udržovat to tu stojí peníze." Poslouchal průvodkyni, jak vykládá o kapli - většinou omílala totéž, co si už přečetl v průvodcích. Přidal se k prohlídce jen kvůli tomu, že do některých prostor, hlavně nahoru k trůnu, směly jedině placené skupiny.
Vešli spolu s ostatními návštěvníky do jedné ze sedmi postranních kaplí, které se přimykaly ke karolínskému jádru. Tahle patřila svatému Michaelovi, a jak vysvětlila průvodkyně, nedávno ji zrenovovali. Čelem k mramorovému otáři stály dřevěné lavice. Několik lidí ze skupiny se zastavilo, aby zapálili svíčky. V západní zdi zahlédl Malone těžké dřevěné dveře a vybavil si, že to nejspíš bude postranní východ, o kterém se dočetl v průvodcích. Byly zavřené. Zatímco průvodkyně repetila o historii, nenápadně prošel setmělým vnitřkem až k nim, zastavil se a rychle zkusil kliku. Zamčeno.
"Co to tropíte?" zeptala se Christl. "Řeším váš problém." Následovali skupinu kolem hlavního oltáře do gotického chóru, další části, kam směly jen placené skupiny. Malone se zastavil v oktogonu a studoval mozaikový nápis nad oblouky v přízemí, latinkou psaná černá písmena na zlaceném pozadí. Christl nesla igelitovou tašku s propagačními brožurkami. Rychle vytáhl tu, na kterou si rozpomněl - tenký sešítek vhodně otitulovaný jako Malý průvodce cášskou katedrálou - a ověřil si, že mozaika odpovídá předtištěnému latinskému textu.