• Nově připravená aktualizace hry na verzi 2.221 je naplánovaná na úterý 30. dubna. Upozorňujeme, že termín i obsah aktualizace se mohou změnit. Více informací najdete na herním fóru

Jaderná elektrárna Fukušima aneb duhý Černobyl??!!

DeletedUser

Guest
Jistě víte, že Japonskem včera otřáslo myslím přez 8 stupňů Rychterovi škály.Taky možná víte, jaké to mělo následky, ale je tu další věc, která je možná děsivější a horší - RADIACE.
Jistě si starší uživatelé fóra vzpomínají, na katastrofu z roku 1986 - výbuch Černobylu.
Hrozí to i elektrárně Fukušima 1 a 2?Dá se tomu zabránit?Vyjádřete se, prosím, svůj názor!Díky ;)
>>>zde si podrobně přečtěte, co se vlastně stalo<<<
 

DeletedUser

Guest
No, hlavně je důležité, že evakuovali lidi, co jsou okolo.....ale co to je, 20km?Při výbuchu vůbec nic...
 

kluge

Podle mě je to dan z pokroku,občas hupne dolů eroplán,tam se překotí trajekt,o autech se snad ani nemá cenu bavit,vláčky si občas dají hubana,ba i raketoplán se rozletí na xtisiíc kousků.Co si člověk udělal ku prospěchu svému,toho plody má.
Jinak nsad bych dodal,že zabránit se tomu jistě dá.Prostě podobný projekty nerealizovat,A co potom?No nic ,my,co si myslíme,že jsme civilizovaný tak půjdeme do kopru,slušně řečeno zádele,no a pokračovat ve spanilý jízdě homo sapiens bude pár afričanů,tak jako na samým počátku dějin lidstva,možná to ustojí nějakej tibetan,nebo nepálec.
Co se stalo se neodestane a proto mě spíš zajímá,kolik bude DPH a pokud se dožiju,tak jestli pro mě zůstanou nějaký babky na důchod.To je totiž alespon trochu pozitivní starost.Až mě u prdele bouchne atom,tak jsem v koncích a o důchodu už uvažovat nemusím.
 

McBracey

Já si na katastrofu Černobylu nevzpomínám. Tenkrát o tom veřejnost nebyla dostatečně informována, o tom co se stalo se lidé dozvědeli s odstupem a ze zahraničí. Takže není na co vzpomínat.

Katastrofa samozřejmě hrozí, zemětřesení se nedá nijak obejít. Můžete postavit brák tak aby se nerozpadl, ale ne tak aby se neporušil a to právě může být problém.Nevím toho o jaderných elektrárnách moc, ale utlumil bych její funkce.
 

DeletedUser

Guest
Bohužel aktuální zpráva:

15:01 Zemětřesení o síle šesti stupňů Richterovy stupnice zasáhly v sobotu oblast u poškozené jaderné elektrárny Fukušima na severovýchodě japonského ostrova Honšú.

zdroj: tn.cz
 

DeletedUser

Guest
Chlapiku, to je právě ten problém, velký únik radiace.
Kukni nějaký článek o černobylu (cernobyl.cz) a pak to zkus znovu ;)
 

DeletedUser

Guest
Však ono nejde přímo o ten výbuch, jako takový (ikdyž on tu radiaci rozšíří víc, než samotný únik), ale hlavně o ten únik.....teď je kolem té elektrárny Fukušima 8x a ve vnitř 12x vyšší radiace než je v normě.

Edit://Lidem prý budou rozdávat jodové tablety, proti poškození organismu radiací.Radiace prý ale poklesla.
 
Naposledy upraveno moderátorem:

DeletedUser

Guest
A norma čeho? Běžná norma pozadí, běžná norma v okolí JE elektrárny? A co vlastně znamená když je úroveň 8x vyšší než norma, nebo dokonce 1000x vyšší (jak udávají některá média)?

Na mezinárodní stupnici jaderných událostí INES je Fukušima I hodnocena jako 4. havárie bez vážnějšího vlivu na okolí. Takže to nebude druhý Černobyl (7) ani Three Mile Island (5).

Zase se všude operuje se strašákem radiace a vražednou jadernou energií, přitom když si spočteme počet nehod JE, tak nám nějak závratné číslo nevyjde.
 

DeletedUser

Guest
Vidíš to, já zatím vím jenom o jedné (teď už asi dvou) havárii?Jaké jsou ty další?
 

DeletedUser

Guest
Tak od nejhorší
26. dubna 1986 Černobyl, SSSR (7) - podle bilancování Černobylského fóra okolo 4000 mrtvých v důsledků nehody. Jaké jsou další následky jde jen těžko odhadovat, protože musíme vzít v úvahu také sociální důsledky po přemístění, životní úroveň na Ukrajině a další faktory.

29. září 1957 závod Majak u Kyštymu v Čeljabinské oblasti, SSSR (6) - V důsledku destrukce zásobníku vysokoradiaktivního materiálu došlo k úniku radiace do oblasti, hlavně kolem řeky Teča. V důsledku nehody bylo sledováno 30 tisíc osob, z nich 1800 zemřelo na nádorová onemocnění a 60 na leukémii. SSSR nehodu ututlal, přiznána byla až roku 1989.

28. března 1979 Three Mile Island, Pennsylvánie, USA (5) - došlo k roztavení druhého reaktoru elektrárny, zamoření provozní budovy a k úniku radiace do životního prostředí. Příčinou byla závada na pojistném ventilu (následném pochybení a také nedostatečném vyškolení personálu). Jeden člověk zemřel, 100 lidí bylo hospitalizováno.

12. prosince 1952 Chalk River, Ontario, Kanada (5) - byla poškozena aktivní zóna reaktoru chybou regulačních tyčí a operátora. Nikdo nezemřel nebo nebyl zraněn v důsledku nehody.

13. září 1987 Goiânia, Brazílie (5) - šlo o nehodu s materiálem radioterapeutického institutu, v následku ozáření zemřeli čtyři lidé a 249 bylo hospitalizováno.

a další už jen namátkou a stručně, nebaví mě to vypisovat
Sellafield, UK (4) - jde o více nehod, nejznámější je nehoda z 1957, takzvaný Windscalský požár, při kterém došlo k zamoření okolí
3. ledna 1961 SL-1 experimentální reaktor, USA (4) - unikla pára a způsobila smrt tří mužů (ne radiace, přímo fyzicky natlakovaná pára)
13. března 1980 Saint-Laurent Nuclear Power Plant, Francie (4) - částečně roztaveno jádro
22. února 1977 Jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice A-1, ČSSR (4) - nehoda s manipulací paliva vedla k uzavření elektrárny.
a několik dalších
 

DeletedUser

Guest
james-m napsal/a:
No, hlavně je důležité, že evakuovali lidi, co jsou okolo.....ale co to je, 20km?Při výbuchu vůbec nic...
Klikněte zde pro zvětšení...

Tak na Primě ve zprávách říkali že to stačí, že ani při tom nejhorším scénaři není potřeba více.

+ když jsem se na to díval na internet jestli i tam píšou že to stačí narazil jsem i na toto:

[SPOIL]Výběr nejzávažnějších havárií v jaderných elektrárnách ve světě
Pro posuzování poruch a havárií jaderných zařízení zavedly v roce 1990 Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) a Agentura pro jadernou energii OECD (OECD/NEA) osmistupňovou mezinárodní stupnici jaderných událostí (The International Nuclear Event Scale - INES). Stupně sedm až čtyři se označují jako havárie, tři až jedna jako nehody, 0 nemá bezpečnostní význam.
29. září 1957, Kyštym (Čejlabinská oblast SSSR) - Těžká havárie (INES 6). V přepracovatelském závodě Majak poblíž města Ozersk vybuchla podzemní nádrž s vysoce radioaktivním odpadem. Příčinou exploze byla porucha na chladícím zařízení. Únik radioaktivity do ovzduší kontaminoval plochu více než 1000 kilometrů čtverečních a podle odhadů zasáhl statisíce lidí. Událost byla utajována, Moskva ji oficiálně přiznala a nahlásila až v roce 1989.
10. října 1957, Windscale/Sellafield (Velká Británie) - Při požáru grafitového reaktoru v závodu, jenž vyráběl plutonium pro vojenský jaderný program Velké Británie, uniklo do vzduchu značné množství radioaktivity (INES 5). Odhaduje se, že v důsledku nehody podlehlo rakovině přes 200 osob.
26. září 1973, Windscale/Sellafield (Velká Británie) - Radioaktivní látky zamořily areál závodu na zpracování vyhořelého paliva (INES 4).
28. března 1979, Three Mile Island (Pensylvánie, USA) - V jaderné elektrárně došlo k částečnému roztavení jádra reaktoru a úniku radioaktivní vody (INES 5). Příčinou události byla závada na pojistném ventilu primárního okruhu. Silné radioaktivní záření proniklo do širokého okolí; jeden člověk zahynul a asi 100 lidí bylo hospitalizováno. Označováno za druhou nejhorší havárii v dějinách.
13. března 1980, Saint-Laurent-des-Eaux (Francie) - Porucha na druhém bloku atomové elektrárny skončila částečným poškozením jádra reaktoru (INES 4). K úniku radioaktivity nedošlo.
26. dubna 1986, Černobyl (SSSR/Ukrajina) - Velmi těžká havárie (INES 7), označována za nejhorší svého druhu, a následný výbuch jednoho ze čtyř reaktorů jaderné elektrárny si přímo na místě a v následujících měsících vyžádaly několik desítek životů. Údaje o celkovém počtu lidí, kteří v souvislosti s případem onemocněli a zemřeli, se značně liší. Podle ukrajinského ministerstva zahraničí umřelo více než 125.000 lidí, naproti tomu zpráva Černobylského fóra z roku 2005 hovoří asi o 4000 obětech.
23. července 1991, Kozloduj (Bulharsko) - Po požáru v jaderné elektrárně byla objevena dvě místa úniku radioaktivity. Trhliny v kontrolním tunelu nejstaršího bloku způsobily zamoření sice jen několik metrů čtverečních, ale úroveň radiace dosahovala pěti milirentgenů za hodinu (dvacetinásobek povolené hranice). Podle inspekce Mezinárodní agentury pro atomovou energii došlo ke třem únikům radioaktivity a jednomu požáru.
30. září 1999, Tokaimura (Japonsko) - Nekontrolovanou řetězovou reakci a ozáření (INES 4) v závodě na zpracování uranu pro jaderné elektrárny vyvolal chybný pracovní postup obsluhy. Ozářeno bylo údajně přes 600 osob, dva pracovníci zemřeli. Reakce byla zastavena až druhý den. Havárie byla dosud označována za nejhorší jadernou havárii v Japonsku a třetí nejhorší na světě.
12. března 2011, Fukušima (Japonsko) - V jaderné elektrárně Fukušima 1 na severovýchodě Japonska, který byl nejvíce poškozen zemětřesením a následnou vlnou cunami z 11. března, se po výbuchu zřítila část budovy reaktoru (střecha a zdi). Exploze nastala po blíže neupřesněném otřesu. Problémy s chladícím okruhem na svých třech reaktorech ohlásila i druhá jaderná elektrárna v prefektuře Fukušima.


zdroj: ihned.cz[/SPOIL]
 

DeletedUser

Guest
Na vše existují zavedené postupy - postavit a provozovat jadernou elektrárnu není totéž, jako vyhlásit svátek...

1) je třeba zpracovat analýzu a hodnocení rizik závažné havárie, kde se bere v potaz:

a) zdroj rizika (to jest vlastnost nebezpečných látek či fyzická nebo fyzikální situace vyvolávající možnost vzniku závažné havárie),
b) riziko samotné ve významu pravděpodobnosti vzniku nežádoucího specifického účinku, který se projeví během určité doby nebo za určitých okolností,
c) scénář - zahrnuje popis rozvoje závažné havárie, popis rozvoje příčin a následků na sebe navazujících a po sobě jdoucích událostí - ať již jde o spontánní průběh událostí nebo o události probíhající jako důsledek činnosti lidí, kteří se havárii pokoušejí zvládnout,
d) analýza rizika - určení nebezpečnosti a odhad velikosti ztrát, škod na majetku a zdraví,
e) hodnocení rizika - zahrnuje kvantitativní ocenění četnosti nebo pravděpodobnosti výskytu nepřijatelných dopadů.

V úvahu se berou i meteorologické podmínky v oblasti (meteorologické stanice uchovávají data o teplotách, směrech a intenzitách větru, četnosti srážek, délce slunečního svitu, atd.), dále okolní terén a přítomnost vesnic či měst, chráněných pásem pitné vody a podobně.

2) je třeba mít bezpečnostní program prevence závažné havárie (objekty v tzv. skupině "A") - to vypracovává v zákonné lhůtě provozovatel (obsah je dán zákonem, což sem tahat rozhodně nehodlám), postoupí jej krajskému úřadu, ten posléze ministerstvu, orgánům veřejné zprávy a dotčeným obcím za účelem informovanosti (jinak řečeno, obce a města mají informovanost garantovánu zákonem) - to trvá jistou stanovenou dobu (v součtu 150 dnů),

3) musí existovat plán fyzické ochrany (možnosti neoprávněných činností, režimová opatření, fyzická ostraha a technické prostředky),

4) musí existovat tzv. vnitřní havarijní plán (upravuje chování a činnosti uvnitř objektu v případě závažné havárie),

5) musí existovat tzv. vnější havarijní plán (upravuje chování a činnost složek v zóně kolem provozu); např. kvůli JE Dukovany se vede také pásmo do 20km - pro Kraj Vysočina a Jihomoravský Kraj by se dotkla opatření cca 95 805 obyvatel.

Abych nezapomněl, tablety KI mají potlačit hromadění radioaktivního izotopu jodu 131 ve štítné žláze (do organismu se dostane zpravidla dýchacími cestami nebo kontaminovanou vodou či potravinami) - a pochopitelně účinnost preparátu klesá v závislosti na délce doby, která uplynula mezi expozicí a aplikací (do 2 hodin je KI účinný, po 6 hodinách je účinek KI mizivý).
 
Naposledy upraveno moderátorem:

DeletedUser11508

Guest
zase si to od-S*A*Y Japonci.
ta smůla... když si člověk uvědomí ty děti,zvířata a jiné. ::(:
 

DeletedUser7906

Guest
Mezinárodní agentura pro atomovou energii dále potvrdila, že ochrana nádrže (kontejnmentu) nebyla ranním výbuchem porušená.
 
Chceš-li odpovědět, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Nahoru