DeletedUser
Guest
Kdo by nevěděl, co je biomasa... http://www.ceskatelevize.cz/ivysila...lnete-se-prosim/obsah/75017-katerina-jacques/
Možná si myslíte, že nelze zadarmo získat les. Já však půjdu ještě dál. Poskytnu vám zcela přesnej návod, jak získat les a ještě na tom vyděláte! Že je to nemožný? Čtěte dál a uznáte sami, že to vopravdu funguje!!!
Co k tomu teda potřebujete? Základní vstupní kapitál. Ten se vám ovšem vrátí. A taky nic menšího, než žít pár let zpátky. Že to není žádnej problém? Tak fajn. Můžem jít na věc. Půjdem na to pěkně "vod lesa"...
Zakoupíte si les, respektive nějakou mýtinu. Stará bába nad hrobem tak dlouho špekulovala vo růstu cen lesních pozemků, až byla na umření. Les prodala takzvaně "nastojato", takže veškerý dřevo poskytla k vytěžení. Co ale s tou plochou? Platit z toho daně a nic z toho nemít? Prodala vám to někde v rozmezí dvou až dvoupadesáti za metr. Blbost? Znám člověka, kterej to za přesně tyhle peníze nakupoval. Momentálně má přes pět stovek hektarů polí, lesů, luk a strání. To je zákonem stanovená hranice pro vytvoření vlastní honitby. Teď tam ten chlápek po tý svý honitbě pobíhá s kulovnicí a bije lesní zvířátka po hlavě pažbou, páč je mu líto utrácet za patrony...
Takže do pětadvaceti tisíc máte hektar mítiny. Pro osoby matematicko-fyzikálně málo zdatný upřesňuju, že se jedná vo čtverec sto na sto...
Mýtinu si vyčistíte. Po těžařích tam zbylo spousta bordelu. Nejrůznější vodřezky, špičky stromů, shnilý dřevo a větve. To si vezmete s sebou domů na topení. Větve proženete štěpkovačem a zbytek zpracujete klasicky na cirkulárce. Pokud máte štěstí, tak vám ta dřevní hmota stačí na celej rok k vytápění a vohřevu teplý vody. Jestli máte kotel na biomasu, tak tim líp. Jak jistě víte z televize, tak v kotli na biomasu se topí především neztrávenými zbytky potravy z Kateřiny Žák. Odpad z lesa vám však poslouží stejně dobře. Ročně tak ušetříte, řekněme, dvacet tisíc, srovnáme-li to s neekologickym vytápěnim...
A co teda s tím slíbenym lesem? Ten si zasázíte. Cena jedný sazeničky tehdy byla mezi 1,20 až 1,40 korun za kus. Podle toho, jestli borovice, či smrček. Co bylo za kolik, už nevim. Jedná se ovšem vo dvouletý stromky. Prvnim rokem je to takzvanej semenáček, takže trocha jehličí těsně nad zemí a druhym rokem je to už jakási větvička. Jsou sice i stromky vzrostlejší, ale ty stojej' víc. Sází se to zhruba tak po vosumdesáti cenťácích, až metru dvaceti. Záleží na víc věcech. Vezmem teda průměr, takže metr...
Protože jste hlavičky chytré, tak si to určitě průběžně počítáte. Bábě dáte dvaadvacet hadrů za hektar. Čistě z dobrý vůle jí dáte k Vánocům dárek za litr. Dvanáct kousků dáte za sazeničky. Sice si můžete nasbírat šišky a vypěstovat si to sami, ale prefabrikát je prostě prefabrikát, že? Takže jsme na nějakejch pětatřiceti tisících za hektar, není-liž pravda...?
Asi si řikáte, kde ten internetovej hlupák, kterýho vpodstatě ani neznáte, přišel k lesu zadarmo, neřkute-li* se ziskem? I po vodečtení úspor na topení jste stále nějakejch patnáct tisíc v mínuse. Ať špekulujete, jak špekulujete, furt vám to nevychází. Tak já vám to teda řeknu. Aniž bych vás dál napínal, přejdu rovnou k věci. Bylo by vode mě nefér, když bych se tu sáhodlouze vykecával a jen tak zbůhdarma plejtval vašim drahocenym časem. Nejsem totiž příznivcem nějakýho únavnýho, a ve svý podstatě bezúčelnýho, vyřečňování se za účelem natahování textu, nemám-li co sdělit. Mnozí tak sice činí, jest to však pro ně ostudou. Již naši staří prapředkové nám zde zanechali jakési moudro týkající se mlácení prázdné slámy. Sám se tedy držim hesla: "Nemáš-li co říci, raději mlč!" Ač se tím sice neřidím zcela bezvýhradně, dneska to dodržim. Jiné přísloví totiž praví... Ale dost již slov. Všichni určitě chcete vědět, jak lze přijít k lesu zadarmo. Tak já vám to teda řeknu. Nic na plat. Ostatně v úvodu jsem vám to slíbil, takže bych to měl dodržet. Slovo totiž ctí muže...
Tak fajn, jde vo dotace. Stát tehdy měl zájem na tom, aby se veškerá lesní půda ihned po vytěžení znovu zalesnila. Důvod? Les rychlejc vzroste, takže rychlejc začne plnit svojí funkci, ať už je jakákoliv. Zejména se jedná vo zadržování vody v krajině, zabránění eroze, nebo například funkce krajinotvorná. Vlastníka je dobrý motivovat k urychlenýmu osázení oné plochy. Druhou možností je totiž zalesňování takzvanym náletem. Kupodivu to nemá nic společnýho s kobercovym zalesňovánim Hamburku či Drážďan, který bylo provedeno poměrně nešetrně a ve svym důsledku bylo spíš kontraproduktivní. K tomuhle náletu nepotřebujete jediný americký letadlo. Prostě počkáte, až vám tam z okolních porostů nalítaj' semínka. Výsledek se sice dostaví, ale vo dost let pozdějc. Proto teda ta dotace. Tehdy to údajně bylo někde mezi čtyřiceti až pětačtyřiceti tisíci za hektar, dneska pravděpodobně nula.
A jsme doma! Bába a stromky stojej' nějakejch pětatřicet tisíc. I po vodečtení dalších nákladů vám ještě hodně peněz zbyde. Z nich sami sobě můžete vyplácet hodinovou mzdu ve výši desítek korun přes stovku dle házení vlastní ctěnou prdelí. Topení grátis na celou zimu máte jako bonus, kterej jsem nikam nezapočítal...
( *Já neřku-li, vy neřkute-li...)
Možná si myslíte, že nelze zadarmo získat les. Já však půjdu ještě dál. Poskytnu vám zcela přesnej návod, jak získat les a ještě na tom vyděláte! Že je to nemožný? Čtěte dál a uznáte sami, že to vopravdu funguje!!!
Co k tomu teda potřebujete? Základní vstupní kapitál. Ten se vám ovšem vrátí. A taky nic menšího, než žít pár let zpátky. Že to není žádnej problém? Tak fajn. Můžem jít na věc. Půjdem na to pěkně "vod lesa"...
Zakoupíte si les, respektive nějakou mýtinu. Stará bába nad hrobem tak dlouho špekulovala vo růstu cen lesních pozemků, až byla na umření. Les prodala takzvaně "nastojato", takže veškerý dřevo poskytla k vytěžení. Co ale s tou plochou? Platit z toho daně a nic z toho nemít? Prodala vám to někde v rozmezí dvou až dvoupadesáti za metr. Blbost? Znám člověka, kterej to za přesně tyhle peníze nakupoval. Momentálně má přes pět stovek hektarů polí, lesů, luk a strání. To je zákonem stanovená hranice pro vytvoření vlastní honitby. Teď tam ten chlápek po tý svý honitbě pobíhá s kulovnicí a bije lesní zvířátka po hlavě pažbou, páč je mu líto utrácet za patrony...
Takže do pětadvaceti tisíc máte hektar mítiny. Pro osoby matematicko-fyzikálně málo zdatný upřesňuju, že se jedná vo čtverec sto na sto...
Mýtinu si vyčistíte. Po těžařích tam zbylo spousta bordelu. Nejrůznější vodřezky, špičky stromů, shnilý dřevo a větve. To si vezmete s sebou domů na topení. Větve proženete štěpkovačem a zbytek zpracujete klasicky na cirkulárce. Pokud máte štěstí, tak vám ta dřevní hmota stačí na celej rok k vytápění a vohřevu teplý vody. Jestli máte kotel na biomasu, tak tim líp. Jak jistě víte z televize, tak v kotli na biomasu se topí především neztrávenými zbytky potravy z Kateřiny Žák. Odpad z lesa vám však poslouží stejně dobře. Ročně tak ušetříte, řekněme, dvacet tisíc, srovnáme-li to s neekologickym vytápěnim...
A co teda s tím slíbenym lesem? Ten si zasázíte. Cena jedný sazeničky tehdy byla mezi 1,20 až 1,40 korun za kus. Podle toho, jestli borovice, či smrček. Co bylo za kolik, už nevim. Jedná se ovšem vo dvouletý stromky. Prvnim rokem je to takzvanej semenáček, takže trocha jehličí těsně nad zemí a druhym rokem je to už jakási větvička. Jsou sice i stromky vzrostlejší, ale ty stojej' víc. Sází se to zhruba tak po vosumdesáti cenťácích, až metru dvaceti. Záleží na víc věcech. Vezmem teda průměr, takže metr...
Protože jste hlavičky chytré, tak si to určitě průběžně počítáte. Bábě dáte dvaadvacet hadrů za hektar. Čistě z dobrý vůle jí dáte k Vánocům dárek za litr. Dvanáct kousků dáte za sazeničky. Sice si můžete nasbírat šišky a vypěstovat si to sami, ale prefabrikát je prostě prefabrikát, že? Takže jsme na nějakejch pětatřiceti tisících za hektar, není-liž pravda...?
Asi si řikáte, kde ten internetovej hlupák, kterýho vpodstatě ani neznáte, přišel k lesu zadarmo, neřkute-li* se ziskem? I po vodečtení úspor na topení jste stále nějakejch patnáct tisíc v mínuse. Ať špekulujete, jak špekulujete, furt vám to nevychází. Tak já vám to teda řeknu. Aniž bych vás dál napínal, přejdu rovnou k věci. Bylo by vode mě nefér, když bych se tu sáhodlouze vykecával a jen tak zbůhdarma plejtval vašim drahocenym časem. Nejsem totiž příznivcem nějakýho únavnýho, a ve svý podstatě bezúčelnýho, vyřečňování se za účelem natahování textu, nemám-li co sdělit. Mnozí tak sice činí, jest to však pro ně ostudou. Již naši staří prapředkové nám zde zanechali jakési moudro týkající se mlácení prázdné slámy. Sám se tedy držim hesla: "Nemáš-li co říci, raději mlč!" Ač se tím sice neřidím zcela bezvýhradně, dneska to dodržim. Jiné přísloví totiž praví... Ale dost již slov. Všichni určitě chcete vědět, jak lze přijít k lesu zadarmo. Tak já vám to teda řeknu. Nic na plat. Ostatně v úvodu jsem vám to slíbil, takže bych to měl dodržet. Slovo totiž ctí muže...
Tak fajn, jde vo dotace. Stát tehdy měl zájem na tom, aby se veškerá lesní půda ihned po vytěžení znovu zalesnila. Důvod? Les rychlejc vzroste, takže rychlejc začne plnit svojí funkci, ať už je jakákoliv. Zejména se jedná vo zadržování vody v krajině, zabránění eroze, nebo například funkce krajinotvorná. Vlastníka je dobrý motivovat k urychlenýmu osázení oné plochy. Druhou možností je totiž zalesňování takzvanym náletem. Kupodivu to nemá nic společnýho s kobercovym zalesňovánim Hamburku či Drážďan, který bylo provedeno poměrně nešetrně a ve svym důsledku bylo spíš kontraproduktivní. K tomuhle náletu nepotřebujete jediný americký letadlo. Prostě počkáte, až vám tam z okolních porostů nalítaj' semínka. Výsledek se sice dostaví, ale vo dost let pozdějc. Proto teda ta dotace. Tehdy to údajně bylo někde mezi čtyřiceti až pětačtyřiceti tisíci za hektar, dneska pravděpodobně nula.
A jsme doma! Bába a stromky stojej' nějakejch pětatřicet tisíc. I po vodečtení dalších nákladů vám ještě hodně peněz zbyde. Z nich sami sobě můžete vyplácet hodinovou mzdu ve výši desítek korun přes stovku dle házení vlastní ctěnou prdelí. Topení grátis na celou zimu máte jako bonus, kterej jsem nikam nezapočítal...
( *Já neřku-li, vy neřkute-li...)
Naposledy upraveno moderátorem: