Konfederácia vs. Únia

[DeletedUser]

Kto vám je bližší?
Zástavy - Konfederácia

(Upravené na podnet dydy79)
Zástava - Únia

 

[DeletedUser307]

Ehm, vlajka konfederace vypadala takhle:

to co uvádíš ty, je nějaký paskvil...kdyby to mělo ještě hvězdu uprostřed, tak by se to podobalo Námořní vlajce Konfederace:

 

[DeletedUser]

Idem to upraviť, dík .

 

[DeletedUser307]

Už to tak nech...jen nevím pro co se hlasuje, jestli pro to, která vlajka je hezčí, nebo pro které tehdejší uskupení států.
Tohle je velice nebezpečné téma, neboť státy Konfederace se odtrhly od Unie, protože nesouhlasily se zrušením otroctví...BACHA NA TO!

 

[DeletedUser]

To mi je jasné, ale mne ide o to že kto im je bližšie, vo vojne a nie prečo. To mi je jasné že keby to smerovalo na prečo, tak rovno zmazať a vôbec som nemienil narážať na to.

Tí vlajky tu sú len informačne.

 

[DeletedUser807]

Jsem pro konfederaci, proč bych jinak kradla vlajku unie, aby se s ním mohl někdo přikvývat nebo ji někd vyvěšovat na stěně :loool:

 

[DeletedUser307]

Já se omlouvám, nejsem historik a pokud to co teď napíšu bude špatně, tak mě opravte.
YaDe, ta vlajka Unie co jsi sem dal, je taky špatná. Je na ní 13 hvězd. Pokud budu vycházet z toho, že tyto hvězdy značí počet států Unie a že Americká občanská válka byla v letech 1861-1865, muselo by jich tam být o dost víc než 13. Určit kolik je dosti obtížné, protože státy se od Unie postupně odtrhávaly a pak zase k ní přidávaly. Myslím, že i některé v tom období nově vznikly (Kansas, Nevada a Nebraska).

 

[DeletedUser]

Historie:
Čtvrtého února 1861 jedenáct států amerického Jihu (Jižní Karolína, Mississippi, Florida, Alabama, Georgia, Louisiana, Texas, Severní Karolína, Tennesee, Virginia a Maryland ) vyhlásilo odtržení od USA a vytvořilo státní útvar oficiálně pojmenovaný jako Konfederované státy americké (Confederate states of America – CSA), k nimž se v prosinci 1862 přidaly ještě státy Kentucky a Missouri.
Po svém odtržení si Konfederace za své hlavní město určila Richmond a prezidentem zvolila absolventa West Pointu a plantážníka z Mississippi, Jeffersona F. Davise (jmenován byl symbolicky ve stejný den jako George Washington).
Roku 1861 vypukla válka mezi Konfederací a Unií, v níž stálo devět milionů Jižanů proti třiadvaceti milionům Seveřanů. Průmyslový Sever měl více zbraní, materiálu i vojáků a disponoval výhodou lepší infrastruktury. Jeho námořní převaha mu navíc umožňovala blokovat jižanské přístavy. Naproti tomu Jih se mohl pochlubit schopnějšími důstojníky a lépe vycvičenými vojáky, jejichž odhodlání bylo na vyšší úrovni než u seveřanských protivníků.
Zpočátku se válečný stav vyvíjel spíše ve prospěch Konfederace. V bitvách u Bull Runu, v sedmidenní bitvě a bojích u Fredericksburgu a Chancellorsville došlo k těžkým porážkám Severu, z nichž se vzpamatoval jen díky materiální i početní převaze. Konfederace také počítá s vojenskou podporou Velké Británie, která jí diplomaticky uznala ( stejně jako Francie ) a po celou válku s ní čile obchodovala. Jižané doufají, že silná britská flotila ukončí seveřanskou blokádu Jihu a roku 1862 skutečně málem dojde k britskému ozbrojenému vystoupení, které Sever v poslední chvíli diplomaticky zažehná.
K obratu dochází teprve v červenci 1863 u Gettysburgu, kde Unie zasadí rebelům tvrdou ránu, čímž zmaří jejich naděje na ofenzívu. Ani teď ale nemá Unie vyhráno. Generál Lee totiž ještě dokáže Seveřany mistrně porazit v bitvách v Divočině a u Cold Harboru. Rovněž obléhání Petersburgu Unii nevyjde.
Válka končí kapitulací vyčerpaného a poraženého Jihu devátého dubna 1865. Padlo v ní asi 360 tisíc Seveřanů a 255 tisíc Jižanů. Unie mohla být obnovena.


Souvislosti:
V polovině devatenáctého století není identita Spojených států amerických zcela dotvořena a jejich podoba přesvědčivě dohodnuta.
USA totiž nebyly takovým monolitem, jak by se na první pohled mohlo stát. Charakter jednotlivých oblastí se od sebe lišil, což souviselo s historickým vývojem jednotlivých kolonií. A tak zatímco státy Severu představovaly průmyslovou oblast dynamického obchodního i společenského ivota,náchylnou k přijímání změn, státy na Jihu měly spíše agrární charakter a myšlení většiny Jižanů bylo silně konzervativní. Velkou roli v něm sehrával vztah k rodné půdě, úctě k předkům a pěstované tradici. To se odrazilo taktéž v odlišné podobě elit – Průmysloví magnáti na Severu a jižanská plantážnická aristokracie gentlemanů, napodobujících anglický viktoriánský styl.
Počátkem padesátých let animozita mezi Seveřany a Jižany narůstá. Ačkoliv plantáže jižanů vykazují velké zisky, značná část utržených peněz se zbytečně přesouvá do rukou „zprostředkovatelů“ ze severní části Ameriky. Sever rovněž nutí jižanský Dixieland k zavedení agrárních cel, což Jižané přirozeně odmítají, protože takový krok by poškodil ekonomické vztahy s Velkou Británií, v té době největším odběratelem bavlny z Dixie a zároveň otřásl sociálním řádem Jihu. Další třecí plochy představoval problém volného splavování řeky Mississippi a drobnějších hospodářsko ekonomických omezení. Toto všechno pak vedlo k obecnému sporu o to, jaká koncepce státního zřízení bude pro celou zemi závazná. Sever vystupoval z tvrdě federalistických pozic, zatímco na Jihu se vyvinula specifická forma patriotismu, zaštiťující se teorií o prioritním postavení státních práv, která unionisté omezovali.
Do souboru třecích ploch by se jistě dal zahrnout i problém otroctví, nicméně tvrdit, že právě otroctví bylo zásadním motivem občanské války v USA považuji za mimořádný omyl.

Data:
Odtržené státy a data odtržení
South Carolina (20. prosinec 1860)
Mississippi (9. leden 1861)
Florida (10. leden, 1861)
Alabama (11. leden, 1861)
Georgia (19. leden, 1861)
Louisiana (26. leden, 1861)
Texas (1. únor, 1861)
Poté co Abraham Lincoln vyhlásil válku, vstoupili do Konfederace další čtyři státy:
Virginia (17. duben, 1861)
Arkansas (6. květen, 1861)
North Carolina (20. květen, 1861)
Tennessee (8. červen, 1861)
Další dva státy měly znesvářené vlády. Konfederace je přijala, ale tyto státy nebyly nikdy ovládány pro-konfederační vládou, sídlící v exilu:
Missouri - stát se nikdy neoddělil, ale odpadlíky z vlády bylo vyhlášeno odtržení od USA (31. října, 1861)
Kentucky - stát se neoddělil, ale část nezvolené vlády vyhlásila odtržení od USA (20. listopadu, 1861)

Vlajka Unie:
Potřeba zavést vlajku pro armádu třinácti původních amerických kolonií vedla na podzim 1775 ke vzniku tzv. kongresové vlajky, která vznikla z britské obchodní vlajky (Red Ensign) doplněním šesti bílých pruhů. Třináct pruhů představovalo třináct kolonií a britský Union Jack fakt, že povstalci chtěli zůstat loajální britskému králi. Po vyhlášení nezávislosti se stala první vlajkou USA. Dne 14.6.1777 rozhodl kongres o nahrazení Union Jacku modrým kantonem s třinácti hvězdami. Dne 1.5.1795 zvýšil kongres počet hvězd i pruhů na patnáct, aby připomínaly i nově přistoupivší Vermont a Kentucky. K další změně došlo až v roce 1818, kdy kongres přijal zásadu, že počet pruhů se trvale sníží na třináct a počet hvězd se bude přizpůsobovat počtu států, vždy k 4.7. (Den nezávislosti). V době občanské války se počet hvězd nesnížil o jedenáct vystoupivších států, ale naopak byla přidána hvězda reprezentující Západní Virginii vzniklé odtrhnutím od zbytku Jihem ovládané Virginie.

rok - počet hvězd - přistupující státy
1776 - 00 - Virginie, Massachusetts, New Hampshire, Maryland, Rhode Island, Delaware
1777 - 13 - Connecticut, Severní Karolína, New Jersey, New York, Jižní Karolína, Pensylvánie, Georgie
1795 - 15 - 1791 Vermont 1792 Kentucky
1818 - 20 - 1796 Tennessee 1803 Ohio 1812 Lousiana 1816 Indiana 1817 Mississippi
1819 - 21 - 1818 Illinois
1820 - 23 - 1819 Alabama 1820 Maine
1822 - 24 - 1821 Missouri
1836 - 25 - Arkansas
1837 - 26 - Michigan
1845 - 27 - Florida
1846 - 28 - Texas
1847 - 29 - Iowa
1848 - 30 - Wisconsin
1851 - 31 - Kalifornie
1858 - 32 - Minnesota
1859 - 33 - Oregon
1861 - 34 - Kansas
1863 - 35 - Západní Virginie
1865 - 36 - Nevada
1867 - 37 - Nebraska
1877 - 38 - Colorado
1890 - 43 - Jižní Dakota, Montana, Severní Dakota, Washington 1890 Idaho
1891 - 44 - Wyoming
1896 - 45 - Utah
1908 - 46 - Oklahoma
1912 - 48 - Arizona, Nové Mexiko
1959 - 49 - Aljaška
1960 - 50 - 1959 Havaj

 

[DeletedUser307]

Surehande:

Tak ono těch států co se původně odtrhlo a vyhlásilo konfederaci bylo jen 6 a to 8. února 1861:
South Carolina, Mississippi, Florida, Alabama, Georgia, Louisiana.
2. března 1861 se přidal Texas.
Virginia, Arkansas, North Carolina a Tennessee se přidaly až po nástupu Lincolna na post prezidenta Unie...
První hlavní město Konfederace bylo Montgomery, Alabama (až do 29. května 1861), pak až Richmond, Virginie (29. květen 1861 – 2. duben 1865) a nakonec Danville, Virginie (od 3. dubna 1865).
Válka byla vyhlášená 12. dubna 1861
Navíc mám pocit, že jsem někde četl, že Lee a Grant podepsali kapitulaci v Appomatoxu 9.dubna (a ne 10.).
Z čeho jsi čerpal?

 

[DeletedUser]

Podpis smlouvy o kapitulaci opravdu proběhl 9.dubna v domě Wilmera McLeana v Appomattox ve Virginii. (omlouvám se za nepřesnost)
http://www.eyewitnesstohistory.com/appomatx.htm

Pokud se týká dat odtržení států od unie, jsem si naprosto jistý.
Viz. Dokumenty o vystoupení z unie

První výstřely války padly u Fort Sumter v Jižní Karolíně 12. dubna 1861 o půl páté ráno.
Válka byla oficiálně vyhlášena prezidentem Lincolnem 15. dubna 1861.

 

[DeletedUser307]

Ano, už to čtu, oficiální vyhlášení bylo 15. dubna 1861...

EDIT:

Pokud se týká dat odtržení států od unie, jsem si naprosto jistý.
Viz. Dokumenty o vystoupení z unie

Kde bereš tu jistotu pravdivosti oněch stránek?

EDIT2: Já jsem čerpal z wikipedie
http://cs.wikipedia.org/wiki/Konfederované_státy_americké

Jak jsem psal, nejsem historik a jsem rád, že se to rozvinulo v debatu a ne jen hlasování o pro otroky/proti otrokům.

 

[DeletedUser]

chcem sa spytat co ma spolocne konfederacia zo skynhedmi ked propaguju jej vlajku???

 

[DeletedUser307]

Tak ono to hodně souvisí s tím, že hnutí shinhead´s jsou většinou založená na rasistických názorech, proto se tak nějak ztotožňují s myšlenkou otrokářství.

 

[DeletedUser]

ahaa no dobre diky lebo doteras som tomu nechapal

 

[DeletedUser]

Po americké občanské válce vzniklo v jižních státech USA množství různých seskupení příznivců poražené Konfederace, kteří byli nespokojeni se stávající situací a toužili po změně a po znovuzavedení předválečného rasistického společensko-politického uspořádání. Byly zde zaváděny i tzv. "black codes", které opětovně umožňovaly rasovou diskriminaci černošského obyvatelstva. Ve městě Pulaski ve státě Tennessee šest mladých mužů vytvořilo na přelomu let 1865/1866 skupinku (oficiálním dnem vzniku je 24. prosinec 1865, avšak skutečná činnost byla zahájena 6. května 1866), která poté jezdila po okolí na koních a terorizovala své afroamerické sousedy. Přidal se k nim i charismatický bývalý generál Konfederace Nathan Bedford Forrest, který časem z KKK dokázal vybudovat regionálně vlivné teroristické seskupení a stal se jeho faktickým vůdcem.
Poté, co byly čtrnáctým dodatkem k ústavě USA zrušeny "black codes", se vzedmula vlna násilí vůči Afroameričanům, ve které hrál KKK dominantní roli.
Na prvním kongresu KKK v dubnu 1867 v Nashville byla jasně vytyčena linie KKK jako tajné organizace. Kolem starých jižanských bojovníků se vytvořilo masové hnutí, který osnovalo teror a kontrarevoluci. Vyzbrojení členové klanu bili, mučili a vraždili černé obyvatele. Prováděny byly lynče, kastrace, rozpárání těhotných žen, rozčtvrcení koňmi, upalování na hranicích apodobné krutosti.
Federální vláda začala proti aktivitám Klanu i dalších skupin zakročovat. V roce 1869 byl KKK oficiálně rozpuštěn. Činnost KKK však pokračovala. V roce 1871 vláda přijala zvláštní právní normy proti Klanu a do Jižní Karolíny vyslala armádu.
(zdroj: Southern Poverty Law Center: Active Hate Groups 2000)

KKK ovlivňuje ideovou i organizační podobu české militantní ultrapravice po roce 1989. KKK platí v militantní ultrapravici za uznáníhodný zdroj ideové i strategické inspirace. Proto se také řada českých ultrapravicových a neonacistických organizací, hnutí skinheads počítaje, stotožňuje s myšlenkami a znaky KKK.
Proto jsi také mohl vidět vlajku nebo konfederační symboly na našivkách bund anebo výzdobě skinheadů.

Osobně si myslím, že většina z nich nemá ponětí o pravé podstatě symbolů, které propagují.

 

[DeletedUser]

No dydy79, nakoniec som to prelúskol tá vlajka Únie je tesne pred koncom vojny, keď sa k nim začali pridávať štáty zo západu.

 

[DeletedUser307]

Ta vlajka má 13 hvězd, to mohla být někdy v roce 1776. V době občanské války těch států (hvězd) asi bylo víc, ale jen tak hádám .
Zárověň bych poprosil Surehanda o upřesnění. Myslím, že o tomto ví daleko víc než já (což je z předchozích příspěvků vidět).

EDIT dolů ať nespamuju: Bravo .

 

[DeletedUser]

Vlajka o které hovoříte byla přijata v roce 1777 a byla to druhá vlajka USA.
Předcházela jí takzvaná kongresová vlajka, která vznikla na podzim 1775 a při vyhlášení nezávislosti v roce 1976 se stala oficiální vlajkou USA.
Kongresová vlajka byla vytvořena tak, že k britské obchodní vlajce bylo přidáno šest bílých pruhů. Třináct červenobílých pruhů, které tak vznikly, znázorňovalo třináct původních amerických kolonií a britský Union Jack v levém horním rohu pak vyjadřoval loajalitu britskému království.

Dne 14.6.1777 rozhodl Americký kongres o nahrazení Union Jacku modrým kantonem s třinácti hvězdami. Zajímavé je, že v době občanské války se počet hvězd nesnížil o jedenáct vystoupivších států, ale naopak byla přidána hvězda reprezentující Západní Virginii, která vznikla odtrhnutím od zbytku Virginie, která byla ovládaná Jižany.

Následuje vyobrazení vlajek:

1. vlajka 1776 - 1777 (vznikla již v roce 1775)

2. vlajka 1777-1795 (ta o které hovoříte)

17. vlajka 1861-1863 (v době začátku občanské války)

18. vlajka 1863-1865 (po vstupu Západní Virginie)

 

[DeletedUser632]

Já jsem dal hlasovat: Unie Přece jenom mi je bližší

 

[DeletedUser]

Koukán, že se tu rozvinula docela zajímavá debata o boji, za nezávislost USA... Nekoukali jste někdo na seriál "John Adams" (2. president USA)? Docela dobře vykresluje danou dobu....

PS: seriál nedávno běžel na HBO