DeletedUser
Guest
,,Tak a je to tady, tenhle svátek miluju," řekl Henry. ,,Vždycky přijde spousta lidí a nechá tady kupu peněz".
,,Jo a pak se všichni vožerou a je z toho bitka!" odpověděl šerif.
,,Nejhorší to bylo ten rok co vypálili tu indiánskou vesnici, tenkrát jsme poznali Waupeeho. Přišel se svým dědou a řekl, že jejich osadu napadli běloši," poznamenal Henry.
,,Tenkrát jsem měl štěstí, že jsem vyvázl zdravej," ozval se konečně Waupee. ,,Běžel jsem pryč od vesnice, ale pochvíli jsem si vzpomněl na dědu. Byl to náš šaman. Rychle jsem se pro něj vrátil. Našel jsem ho v hořícím stanu. Byl trochu popálený. Řekl, abych ho odnesl k tobě, Henry."
,,Jojo, byli jsme starý znamý."
,,No, a pak asi v půlce cesty omdlel. K tobě do baru jsem trefil, protože mě sem děda občas bral. Když jsme sem došli, tak jste se všichni zděsili, pamatujete?"
,,Jo, strašně jsem se lekl," řekl Henry.
,,Když jsi nám to vylíčil, tak jsem se strašně naštaval a hned jsem je vyrazil hledat. Proto tenhle svátek nemám rád."
,,No a já jsem vám pomohla," přispěla k diskusi Marie.
,,Potom už si nic nepamatuju," dořekl Waupee.
,,Aby taky jo, seknuls sebou o zem jako poleno. Navíc si měl spáený oblečení a popálenou ruku," zasmála se Marie. ,,Oba jste se z toho dostali dobře, ale musela jsem vám ušít nový hadry."
,,Jo ten klobouk byl dobrej, škoda, že jsem ho ztratil.
Vtom se ozval zvonek nad dveřmi a do baru vstoupil Bill.
,,Nazdar lidi," pozdravil.
,,Nazdar Bille," odpověděli všichni.
A pak už se lidi hrnuli jedna radost, a všechno bylo jak má v pořádku. Waupee stále ještě vzpomínal, šerif vzdychal, Henry se radoval, a Marie tancovala.
,,Jo a pak se všichni vožerou a je z toho bitka!" odpověděl šerif.
,,Nejhorší to bylo ten rok co vypálili tu indiánskou vesnici, tenkrát jsme poznali Waupeeho. Přišel se svým dědou a řekl, že jejich osadu napadli běloši," poznamenal Henry.
,,Tenkrát jsem měl štěstí, že jsem vyvázl zdravej," ozval se konečně Waupee. ,,Běžel jsem pryč od vesnice, ale pochvíli jsem si vzpomněl na dědu. Byl to náš šaman. Rychle jsem se pro něj vrátil. Našel jsem ho v hořícím stanu. Byl trochu popálený. Řekl, abych ho odnesl k tobě, Henry."
,,Jojo, byli jsme starý znamý."
,,No, a pak asi v půlce cesty omdlel. K tobě do baru jsem trefil, protože mě sem děda občas bral. Když jsme sem došli, tak jste se všichni zděsili, pamatujete?"
,,Jo, strašně jsem se lekl," řekl Henry.
,,Když jsi nám to vylíčil, tak jsem se strašně naštaval a hned jsem je vyrazil hledat. Proto tenhle svátek nemám rád."
,,No a já jsem vám pomohla," přispěla k diskusi Marie.
,,Potom už si nic nepamatuju," dořekl Waupee.
,,Aby taky jo, seknuls sebou o zem jako poleno. Navíc si měl spáený oblečení a popálenou ruku," zasmála se Marie. ,,Oba jste se z toho dostali dobře, ale musela jsem vám ušít nový hadry."
,,Jo ten klobouk byl dobrej, škoda, že jsem ho ztratil.
Vtom se ozval zvonek nad dveřmi a do baru vstoupil Bill.
,,Nazdar lidi," pozdravil.
,,Nazdar Bille," odpověděli všichni.
A pak už se lidi hrnuli jedna radost, a všechno bylo jak má v pořádku. Waupee stále ještě vzpomínal, šerif vzdychal, Henry se radoval, a Marie tancovala.