Dneska jsem koukal na zprávy v tv......v Americe je sněhová kalamita. Místní obchody postižené touto katastrofou hlásí, že je zcela vyprodané mléko, chléb...a světe drž se ....chipsy.
Divím se, že není vyprodaná coca cola...češi by vykoupili konzervy a chlast. Ale jiná země - jiný mrav.
jeden zážitek z restaurace v Bostonu: po zkušenostech s americkou stravou jsem si objednala kuře a brambory, říkala jsem si, že na tom se přece nedá nic zkazit... omyl, přinesli mi sendvič s nějakým namletým masem, bylo to tak nasáklý přepáleným tukem, že se to dalo téměř ždímat, a místo brambor k tomu nasypali chipsy... jak to někdo může jíst?
... po 5 měsících v USA jsme se konečně dopracovali k poznání, že pokud se chceme slušně najíst, musíme vyrazit do neamerické restaurace libovolné provenience, italské, liberijské, japonské, korejské...
...a abych se držela tématu... snídám, když si vzpomenu na snídani... když ne, tak obědvám... když si nevzpomenu ani na oběd, tak večeřím... ale někdy jsem večer tak unavená po tréninku, že ani nemám hlad
