• Nově připravená aktualizace hry na verzi 2.221 je naplánovaná na úterý 30. dubna. Upozorňujeme, že termín i obsah aktualizace se mohou změnit. Více informací najdete na herním fóru
  • Nazdárek kovbojové a kovbojky, Tento týden slavíme 16. narozeniny. S VÁMI jsme před 16 lety začali dobrodružství na prérii. Děkujeme VÁM! Více informací najdete na herním fóru

vendulka28

Stav
Uzavřeno pro další odpovědi.

DeletedUser

Guest
"Další proklaté ráno"řekl si Henry, když otevřel oči. Koukal se z okna ven a mezitím se snažil vybavit si proč ho tak strašně bolí hlava. "Co jsem to zas k čertu včera s tím smrdutým skunkem dělat?",říkal si. Vzpomněl si, šel s Waupeem do saloonu, který přinesl whiskey a doutníky, aby společně přivítali nadcházející Díkůvzdání.
Najednou mu problesklo hlavou, díkůvzdání, krocan. "Sakra, ten zpropadený krocan, já na něj úplně zapomněl, co teď budu dělat?", přemýšlel nahlas a přitom se podíval, jestli už se Marie, jeho překrásná žena, nevzbudila."Musím rychle na trh do Phoenixu a krocana sehnat", blesklo mu hlavou.Vběhl do stájí, oblékl si své sváteční chapsy, osedlal mladého hřebce a na posilněnou se vybavil lahví dobré kořalky.
Po půlhodině divoké jízdy rozlehlou prériídorazil až do Phoenixu, odstrojil hřebce, aby si odpočinul a sám se vydal na průzkum. Potkal zde staré známe, polního kuchaře jménem Vortec, mastičkáře Filleeho. Ti už určitě krocana sehnaly, jen já si to nechávám na poslední chvíli, klel si v duchu.Procházel tržištěm sem a tam, tam a sem, ale krocan nikde. Už si začínal myslet, že to bude muset vzdát, vrátit se domů s nepořízenou a Marii se přiznat, že na krocana zapomněl. V tom ale v dálce uslyšel řev krocana a svitla mu naděje. "Ten bude můj, toho musím dostat stůj co stůj a vydal se za tím podivným řevem. Šel blíž a blíž a v tom ho uviděl. Krocan, seděl v malém košíku, byl skoro celý vypelíchaný, přivázaný za nohu a čekal na vysvobození. "To se může stát jenom mě, horšího krocana snad už nikdo nemá", pomyslel si. "No ale co, hlavně že ho budu mít." Zamířil k majiteli krocana Orlímu peru, aby usmlouval cenu. "Kolik chceš za toho krocana?" zeptal se Orlího pera. Ten však jen mlčky seděl a pokuřoval pokojně z dýmky. Henry začal být nervózní, začal přemýšlet o zlaté pušce, která se mu houpala proklatě nízko u pasu, ale udržel si chladnou hlavu a zeptal se znovu. "Kolik chceš za toho krocana, nutně ho potřebuju?" Orlí pero zvedl svou prošedivělou hlavu a řekl: "Dej mi svého mladého hřebce a boty a krocan je tvůj". Henry se zamračil, moc se mu tenhle obchod uzavřít nechtělo, ale krocana potřeboval a tak řekl: "Dobrá vezmi si hřebce i boty, jen když budu mít krocana. Byl sice bosý a bez koně, ale měl krocana, byl rád, že bude mít doma klid."Na druhou stranu, zbyla mi ještě přeci moje stará dobrá kořalka", prohlásil.Otevřel jí, napil se a vyrazil na cestu. Po dvou hodinách úmorné chůze s krocanem, kocovinou a téměř prázdnou lahví, se dopotácel k domovu. Nestačil ještě ani sáhnout na dveře, když v tom slyší:" Henry, nezapomněl jsi na toho krocana?Je Díkůvzdání, pozvala jsem svoji matku, Waupeeho a pár přátel, abychom tento svátek společně oslavili". Henrymu se strachem zastavilo srdce. Pak ale s klidným svědomím řekl:"jistěže ne miláčku, krocan je připravený a čeká jen na to, až se stane večerní pochoutkou". Když Marie dveře zabouchla, Henry si sedl na zápraží, zapálil si doutník, otevřel si láhev staré dobré whisky a byl se sebou sám spokojený.
 
Stav
Uzavřeno pro další odpovědi.
Nahoru