DeletedUser
Guest
Zlatokopové právě dorazili do města.Někteří šli směnit zlato do banky a ostatní šli do salonu.
„Zdravíčko pánové.“ Pozdravil jsem při vchodu do salonu.Jediné volné místo bylo vedle naštvaného a smradlavého chlápka.„Můžu si přisednout?“„Klidně.“„Já jsem Georg.
Jak se jmenuješ ty?“„Billy.“„proč jseš tak rozzlobený?“„Ani se neptej.Za poslední měsíc
jsem nenašel sebemenší zrnko zlata.Docházejí mi peníze.Budu muset prodat koně abych uživil rodinu.“Bylo mi ho líto a tak jsem mu nabídl,že bych mu s hledáním zlata pomohl.
„Jsi hodný,ale tato práce je velmi obtížná a nebezpečná.A nikdy nevíš najdeš-li dostatek
zlata na uživení rodiny.I přez Billyho přemlouvání jsem se rozhodl,že s ním půjdu.
Ráno jsme osedlali koně a vyrazili napřed.Ostatní zlatokopové vyjeli až odpoledne.
„Kam jedeme?“ Zeptal jsem se Billyho.„Jedeme na řeku Mississipi.“ O této řece jsem
něco málo slyšel.Prý je hodně divoká.„Ano to tedy je.Jeden můj přítel se v ní nedávno utopil.Chceš slyšet ten příběh?“„Samozřejmě.“„Toho rána jsme se nasnídali,vzali nářadí
a šli rýžovat.Proud řeky nám to,ale nedovoloval.Rozhodli jsme se,že postavíme hráz.
Začali jsme nosit kameny na jedno místo.Polovina hráze byla již vystavena.Ohnul jsem
se pro další balvan,když v tom někdo ukrutně zařval.Všichni se otočili a viděli jak
Corwina unáší proud.Křičeli jsme na něj ať se chytí větve nebo kamenů,ale zřejmě nás neslišel.Stál jsem tam nehybně a pozoroval jak mizí v dálce.Poprosili jsme šerifa jestli by nemohl Corwina najít.Hledal ho 2 týdny,ale nenašel.Na tom místě kde se to stalo stojí
veliký kříž na jeho památku.Vlastně uvidíš ho na vlastní oči.Jedeme totiž na to samé
místo.Ještě něco ti povím.Rýžovat na řece mississippi není jen tak.Jeden chybný krok
a proud tě unese jako Corwina.A poslední rada.Nikdy neříkej ostatním kolik zlata si našel.Mohli by se na tebe vrhnout a zabít tě.“„Podívej ostatní zlatokopové nás dohnali.“
Otočil jsem se a skutečně.Zlatokopové byli jen kousek od nás.„Prrr!“„Vydíš ten břeh
řeky tamhle dole?Tak tam se utáboříme a zítra začneme s hledáním zlata.“Nahnul jsem
se přes veliký kámen a zahledl břeh té řeky.Cesta dolů byla strmá,ale koně to ustáli.
Konečně! Ten kříž byl vážně vysoký.Stálo tam: K uctění památky Corwina Fenryse.
„Slez z koně a pomos ostatním rozdělat stan!“Okřikoval mě Billy.„Já zatím půjdu ulovit
pár ryb k večeři.Seskočil jsem z koně a šel pomoct zlatokopům se stavbou stanu.
K večeru se řeka rozbouřila.„Počkáme do zítřka jestli proud zmírní.Pokud né budeme
muset postavit hráz.“Celou noc mě ze spaní probouzel šum vody.Ráno se všichni schodli,
že by bylo dobré postavit hráz.Začali jsme tedy nosit kameny.„Podívej tamhle ty
balvany kolem kterých jsme včera jeli.Ty by se nám mohly hodit.Vezmu si pár chlapů
a půjdeme ho schodit dolů.Ty zůstaň tady a nos další kameny.“Poslechl jsem Billa a
nosil další kameny.Zachvíli Billy zezhora zvolal.„Pozor všichni!Schazujeme první šutr.“
Všichni jsme uhnuli na stranu.Když kámen dopadl všichni se k němu zběhli a přesouvali
ho na předem určené místo.Billy zatím sešel dolů.S kamenem nešlo pohnout,proto jsme
na přesun použili tři koně.Billy myslel,že jeden kámen bude stačit,ale k dostavění hráze
bude potřeba i ten druhý.„Necháme to na zítřek.Dneska budeme rýžovat na tom kousku,
který je postavený.“Rozhodl Billy.Zlatokopové začali rýžovat a já se k nim přidal.
„Nečekej ode mě něco zázračného,dělám to poprvé,takže pochybuji,že něco najdu.“Takto
jsem upozornil Billyho hned na začátku.„Tak to zajisté,já když mě to učil děda jsem
nenašel nic.“Pomalu se stmívalo.Všichni kromě mě už seděli u ohně.„Pojď si taky sednout!Dnes to už nemá cenu.“Vylezl jsem z vody,sedl si k ohni a natáhl ruce,aby mi je oheň ohřál.Další den jsme vstali brzo ráno.Bily šel opět nahoru,aby schodil další kámen.Já byl nedočkavý a honem jsem vlezl do řeky.„Brr!Ta je ale studená“Billy byl již nahoře.Já ho však neslišel.Billy schodil balvan aniž by věděl,že stojím přímo pod ním.Kámen mě škrtl o hlavu a dopadl na nohu.Bylo mi poněkud zle a cítil jsem jak padám k zemi.Proud mě uvášel dál a dál.Chlapy mě nestačily chitit.Jen na mě křičeli ať se chytím větve.Hned jak to Billy viděl začal na mě křičet.„Georgi chyť se větve,Geor.................
„Zdravíčko pánové.“ Pozdravil jsem při vchodu do salonu.Jediné volné místo bylo vedle naštvaného a smradlavého chlápka.„Můžu si přisednout?“„Klidně.“„Já jsem Georg.
Jak se jmenuješ ty?“„Billy.“„proč jseš tak rozzlobený?“„Ani se neptej.Za poslední měsíc
jsem nenašel sebemenší zrnko zlata.Docházejí mi peníze.Budu muset prodat koně abych uživil rodinu.“Bylo mi ho líto a tak jsem mu nabídl,že bych mu s hledáním zlata pomohl.
„Jsi hodný,ale tato práce je velmi obtížná a nebezpečná.A nikdy nevíš najdeš-li dostatek
zlata na uživení rodiny.I přez Billyho přemlouvání jsem se rozhodl,že s ním půjdu.
Ráno jsme osedlali koně a vyrazili napřed.Ostatní zlatokopové vyjeli až odpoledne.
„Kam jedeme?“ Zeptal jsem se Billyho.„Jedeme na řeku Mississipi.“ O této řece jsem
něco málo slyšel.Prý je hodně divoká.„Ano to tedy je.Jeden můj přítel se v ní nedávno utopil.Chceš slyšet ten příběh?“„Samozřejmě.“„Toho rána jsme se nasnídali,vzali nářadí
a šli rýžovat.Proud řeky nám to,ale nedovoloval.Rozhodli jsme se,že postavíme hráz.
Začali jsme nosit kameny na jedno místo.Polovina hráze byla již vystavena.Ohnul jsem
se pro další balvan,když v tom někdo ukrutně zařval.Všichni se otočili a viděli jak
Corwina unáší proud.Křičeli jsme na něj ať se chytí větve nebo kamenů,ale zřejmě nás neslišel.Stál jsem tam nehybně a pozoroval jak mizí v dálce.Poprosili jsme šerifa jestli by nemohl Corwina najít.Hledal ho 2 týdny,ale nenašel.Na tom místě kde se to stalo stojí
veliký kříž na jeho památku.Vlastně uvidíš ho na vlastní oči.Jedeme totiž na to samé
místo.Ještě něco ti povím.Rýžovat na řece mississippi není jen tak.Jeden chybný krok
a proud tě unese jako Corwina.A poslední rada.Nikdy neříkej ostatním kolik zlata si našel.Mohli by se na tebe vrhnout a zabít tě.“„Podívej ostatní zlatokopové nás dohnali.“
Otočil jsem se a skutečně.Zlatokopové byli jen kousek od nás.„Prrr!“„Vydíš ten břeh
řeky tamhle dole?Tak tam se utáboříme a zítra začneme s hledáním zlata.“Nahnul jsem
se přes veliký kámen a zahledl břeh té řeky.Cesta dolů byla strmá,ale koně to ustáli.
Konečně! Ten kříž byl vážně vysoký.Stálo tam: K uctění památky Corwina Fenryse.
„Slez z koně a pomos ostatním rozdělat stan!“Okřikoval mě Billy.„Já zatím půjdu ulovit
pár ryb k večeři.Seskočil jsem z koně a šel pomoct zlatokopům se stavbou stanu.
K večeru se řeka rozbouřila.„Počkáme do zítřka jestli proud zmírní.Pokud né budeme
muset postavit hráz.“Celou noc mě ze spaní probouzel šum vody.Ráno se všichni schodli,
že by bylo dobré postavit hráz.Začali jsme tedy nosit kameny.„Podívej tamhle ty
balvany kolem kterých jsme včera jeli.Ty by se nám mohly hodit.Vezmu si pár chlapů
a půjdeme ho schodit dolů.Ty zůstaň tady a nos další kameny.“Poslechl jsem Billa a
nosil další kameny.Zachvíli Billy zezhora zvolal.„Pozor všichni!Schazujeme první šutr.“
Všichni jsme uhnuli na stranu.Když kámen dopadl všichni se k němu zběhli a přesouvali
ho na předem určené místo.Billy zatím sešel dolů.S kamenem nešlo pohnout,proto jsme
na přesun použili tři koně.Billy myslel,že jeden kámen bude stačit,ale k dostavění hráze
bude potřeba i ten druhý.„Necháme to na zítřek.Dneska budeme rýžovat na tom kousku,
který je postavený.“Rozhodl Billy.Zlatokopové začali rýžovat a já se k nim přidal.
„Nečekej ode mě něco zázračného,dělám to poprvé,takže pochybuji,že něco najdu.“Takto
jsem upozornil Billyho hned na začátku.„Tak to zajisté,já když mě to učil děda jsem
nenašel nic.“Pomalu se stmívalo.Všichni kromě mě už seděli u ohně.„Pojď si taky sednout!Dnes to už nemá cenu.“Vylezl jsem z vody,sedl si k ohni a natáhl ruce,aby mi je oheň ohřál.Další den jsme vstali brzo ráno.Bily šel opět nahoru,aby schodil další kámen.Já byl nedočkavý a honem jsem vlezl do řeky.„Brr!Ta je ale studená“Billy byl již nahoře.Já ho však neslišel.Billy schodil balvan aniž by věděl,že stojím přímo pod ním.Kámen mě škrtl o hlavu a dopadl na nohu.Bylo mi poněkud zle a cítil jsem jak padám k zemi.Proud mě uvášel dál a dál.Chlapy mě nestačily chitit.Jen na mě křičeli ať se chytím větve.Hned jak to Billy viděl začal na mě křičet.„Georgi chyť se větve,Geor.................
je to pěkný, ale mohl by si něco ještě vymyslet dál. Prosím 
.