Otázka "éček" je problematikou příliš komplexní na to, aby se dala řešit razantními kroky, byť nemá smyslu popírat potenciální nebezpečnost některých látek. Každá chemikálie musí být podle norem EU dokladována takzvaným bezpečnostním listem - to je jediný směrodatný dokument o látce jako takové; zahrnuje následující, pokud to někoho odtud zajímá:
Identifikaci látky nebo přípravku a výrobce nebo dovozce, informace o složení přípravku, údaje o nebezpečnosti látky nebo přípravku, pokyny pro první pomoc, opatření pro hasební zásah, opatření v případě náhodného úniku látky nebo přípravku, pokyny pro zacházení s látkou nebo přípravkem a skladování látky nebo přípravku, omezování expozice látkou nebo přípravkem a ochrana osob, informace o fyzikálních a chemických vlastnostech látky nebo přípravku, informace o stabilitě a reaktivitě látky nebo přípravku, informace o toxikologických vlastnostech látky nebo přípravku, ekologické informace o látce nebo přípravku, informace o zneškodňování, informace pro přepravu látky nebo přípravku, informace o právních předpisech vztahujících se k látce nebo přípravku, další informace vztahující se k látce nebo přípravku.
Marhold rozděluje látky podle dávkové toxicity (kdy člověka usmrtí celková dávka uvedená v gramech, respektive mililitrech) takto:
prakticky nejedovatá - více nežli 1000 (např. voda),
velmi slabě jedovatá - 100 - 1000 (např. ethylalkohol),
slabě jedovatá - 10 - 100 (např. trichlorethylen),
středně jedovatá - 1 - 10 (např. nitrobenzen),
silně jedovatá - 0,1 - 1 (např. KCN),
velmi silně jedovatá - 0,01 - 0,1 (např. strychnin),
mimořádně jedovatá - méně nežli 0,01 (např. akonitin).
Pokud jde o potravinovou žluť, na trhu existují žluť potravinářská 2, která může vyvolat dermatitidy a v některých státech je přípustné ji použít k barvení potravin (u krys intraperitoneálně 2g/kg tělesné hmotnosti, intravenózně 2,5 - 5g/kg tělesné hmotnosti), dále potravinářská žluť 3 (byly pozitivní pokusy na karcinogenitu, nicméně je v řadě států povolena pro barvení potravin a denní příjem 5mg/kg hmotnosti je považován za přípustný - u myši při intraperitoneální aplikaci je letální 4,6g/kg tělesné hmotnosti, u krysy taktéž 3,8g/kg tělesné hmotnosti).
Dále existuje potravinářská žluť 4, známá pod názvem tartrazin, která je povoleným a velmi používaným barvivem; může být příčinou alergických reakcí (je po něm popisována kopřivka až vznik bronchiálního astmatu, zvláště u osob citlivých na acylpyrin). Denní dávka 7,5 mg se považuje za bezpečnou (letální dávka při perorálním podání u myši je 12,75g/kg hmotnosti). O této žluti je tento thread.
Přepočty si proveďte sami.
jak asi nezdravě vy, lidi z fóra jíte? Myslím ty éčka atd... Např mi Lipo apod snad nekupujeme. maximálně čokoládu a haribo (to asi ejdnou za měsíc) u nás se tohle moc nejí