Vzal bych to trochu zeširoka.
Už Konfucius říkal, že rodina je základem státu - podle mého názoru musí každý jedinec začít s úklidem před svým vlastním prahem; někteří začnou dobrovolně, jiným se to prostě musí nařídit, ergo i v demokracii musí existovat funkční represivní složky (nejrůznějšího druhu, abychom to nerozváděli). Jde jen o to, stanovit v takových případech hranice, abychom nedospěli k jakýmkoliv absurditám.
Socialistická hesla jsou podle mého názoru stejně přihlouplá, jako vystupování "výsledku demokratizace společnosti" - čímž mám na mysli EU, která řeší pseudoproblémy, nad kterými zůstává selský rozum stát.
Kladu si otázku: jaký je rozdíl mezi, řekněme, práskaným jedincem, který způsobí škodu cíleně, a mezi diletantem, který způsobí škodu, doufejme, neúmyslně, respektive z neznalosti? Pro mě jako pro občana žádný - "neúmysl" je sice hezký, ale škoda se stala. V konečném důsledku je tedy naprosto jedno, na jaké úrovni k tomu došlo, protože se pokaždé najde někdo, kdo spláče nad výdělkem, aniž by cokoliv zavinil.
Další věc je zmiňovaný chybějící mezičlánek: někteří se domnívají, že reformy vzejdou z anonymních davů, stávek, demonstrací; historie nás poučuje, že k něčemu takovému nikdy nedošlo a osobně se domnívám, že ani nedojde. Spontánní převrat takříkajíc "z ulice" je nemožný za předpokladu zachování funkčnosti elementárních struktur. Spontánní převrat znamená, že lidé řeknou: odstraňme A, ale nejsou s to říci B, což je alternativa nezbytná k nahrazení A - prostě je třeba mít v záloze x lidí, kteří budou co nejméně zkorumpovaní (zkorumpovatelní), budou odborníky ve spravovaném oboru a budou mít chuť odklízet jednak předchozí bordel a jednak čelit náladám veřejnosti, která může být přinejmenším vrtkavá (uvedu banální příklad - část lidí chce po radnici dát do parku lavičky, protože je tam dobré posezení, v přírodě, a tak dále - druhá část lidí bude protestovat, že to jsou zbytečně vyhozené peníze, anžto "se to stejně zničí", nebo se tam budou scházet pochlastávající a rozličný čurbes dělající individua; a teď, ať už se jako radní rozhodneš jakkoliv, popudíš proti sobě buď jedny nebo druhé). Čím víc lidí z A hodláme nahradit, tím víc lidí z B musíme mít v záloze. Něco takového pouhý dav nebo veřejné mínění nemůže spontánně dokázat.
Pokud je již předem připravena alternativa B, nejde o spontánní převrat, ale o kýmsi připravenou manipulaci s davem, respektive veřejným míněním právě ve prospěch této alternativy a můžeme leda debatovat o tom, jestli by jiná alternativa nebyla potenciálně přínosnější pro společnost (a pochopitelně méně přínosná pro případné organizátory alternativy B).
Ještě dodám, že ti lidé musí být dosazeni do pozic naprosto transparentním způsobem (lege artis), jinak vznikne nebezpečný precedens. I takzvaná přímá demokracie musí mít určitou štábní kulturu, abych tak řekl (záleží tedy opět na každém jedinci). Já chci na radnici (a výš) spolehlivé, kompetentní a morální lidi, to ano - ale nechci, aby se mi tam do roka vystřídalo x lidí a tyto posty tak připomínaly prostitutky čekající na svého dalšího zákazníka.