To nepopírám ani na okamžik, Kluge - představa o morálním politikovi se rovná čiré utopii, protože jde apriori o touhu po moci... to je, koneckonců, vidět i v oblastech mimo politiku.
Že v listopadu 1989 nešlo o žádný převrat (natož spontánní), jsem naznačoval v předchozím postu. Historie je jen jedna - úhlů pohledu je vícero; pro jeden se zpravidla rozhodneme... více či méně objektivně. Naprosto mě nezajímá, kdo kde co podepsal - Chartu, Antichartu - byli jsme biti na Národní v roce 89 a byl jsem tam.
Lidem, kteří nevidí za kulisy, nakukáš, co chceš. A někdy ani nemusíš, postaví si konstrukci sami. Když naházím cín do petroleje, klidně ho budu vydávat za draslík - a dokud nenarazím na někoho od fochu, sedne mi na lep každý, obzvlášť, když jeden nebo dva kousky budou skutečně draslíkem.
Když jsem jel metrem a kamarádovi vezl vzorek torbernitu, jedna dáma byla fascinovaná jeho barvou - jakmile jsem řekl, že jde o minerál uranu, byl vagon téměř prázdný. Myslíš, že má význam debatovat s davem o tom, že radioaktivita toho vzorku je zanedbatelná?
Mohu posloužit třeba částí dopisu Čeřovského Havlovi (nedávám to sem celé, jen první zhruba třetinu)...
V srpnu 1968 byl tehdejší podplukovník Čeřovský zástupcem velitele vojenského letiště v Hradci Králové a postavil se proti sovětské okupaci. V rozhovoru pro Českou televizi u příležitosti ocenění, kterého se mu dostalo před několika měsíci od prezidenta Klause, říká, že se rozhodl bránit vlast. Nástupem normalizace začal jeho pád. Nejdříve mu zakázali chodit do zaměstnání, pak ÚV KSČ rozhodl, že bude vyhozen, takže v roce 1970 jeho kariéra v armádě definitivně skončila. V roce 1976 podepsal Chartu 77, odmítl se vystěhovat dobrovolně z republiky a skončil tak na 18 měsíců ve vězení na Borech. Po propuštění z vězení byli manželé Čeřovští zbaveni občanství a byli nuceni se vystěhovat do ciziny.
Pane Havle,
přečetl jsem si pozorně vaši řeč před Městským soudem v Praze dne 14.prosince 1993. K vašemu expozé se vyjádřil i pan John Bok, ale váš projev z 1. ledna 1994 mne přiměl k tomu, abych se otevřeným dopisem k této situaci vrátil.
Domníval jsem se, že nás spojuje společná myšlenka odporu ke stávajícímu režimu. Byl jsem vděčen vám a vašim přátelům, že jste po letech mrtvolné normalizace našli odvahu říci své názory. Byl jste mně myšlenkově blízký, považoval jsem vás za morálně čistého a statečného člověka. Proto jsem se přidal na Vaší stranu, proto jsem po propuštění z vězení podepsal Chartu 77.
13.prosince 1989 jste vyslal své emisary do Valdštejnského paláce, kde vaším jménem jednali se zástupci KSČ, které vedl tehdejší nejvyšší svazák Mohorita. Tam byla dohovořena zrada na našich národech. Vám byl přislíben úřad prezidenta ČSSR a vy jste za to slíbil nedotknutelnost a nepostižitelnost komunistických zločinců a zachování status quo ve vnitru a v armádě. Tento fakt později potvrdil i svým dopisem velvyslanec Slánský jr., kterého jste neprodleně vyslal a dosud ponechal v Moskvě. Vaši valdštejnoskopalácoví emisaři se všichni do jednoho dočkali dobrých, zasloužených, ale i rozhodujících míst ve státní správě.
Nejvíce na ministerstvu zahraničních věcí, později přímo u vás, na Hradě, jako výraz vašich díků za Vaše prezidentské zvolení. Přestože o této hanebnosti byly přineseny důkazy a byl jste vyzván, abyste se k nim přiznal nebo zaujal své stanovisko, zahalil jste se mlčenlivostí. A nebo se považujete za člověka, který není povinen se ze své činnosti nikomu zodpovídat?
Jako příklad bych chtěl uvést některé ze zahraničních cest, které vás usvědčují z prolhanosti.
Byl jste v Mexiku a prohlašoval jste, že odtud dostaneme ropu. Je to stejné bláznovství jako Dubčekův dovoz uhlí z Austrálie. Byl jste v Nicaragui a tvrdil jste, že vymůžete dluhy. A tak
bych mohl pokračovat. Vyjel jste na Jižní město a pomlouval zdejší "králíkárny". Nic se však za vašeho panování nezměnilo. Jen to, že teď se nestaví vůbec nic a lidé nemají kde bydlet.
S velkou slávou jste si držel nos nad hrůzami severních Čech. Všechno jste správně zkritizoval, přednesl jste své demagogické názory, ale nestalo se nic. Spíše je to horší, protože bývalý komunista Dlouhý pokračoval v ničení dalších obcí, ačkoliv jste prohlašoval opak.
Když jsem 10.prosince 1989 přijel po letech exilu do Prahy a dozvěděl jsem se složení nové vlády v tzv. postkomunistické společnosti, nechtělo se mně věřit, že předsedou vlády je nomenklaturní bolševik Čalfa a že jste křeslo ministra obrany svěřil pučistovi Vackovi a na Hrad i do vlády instaloval nepochybné agenty KGB, z nichž někteří tam jsou pro vás jako
nepostradatelní dodnes. Tehdy jsem se domníval, že je to součást vaší promyšlené strategie nekrvavé revoluce. Teprve dopis syna jednoho ze zločinců této země, jehož matku nám Česká televize nedávno prezentovala jako div ne zasloužilou demokratku, mně otevřel oči. Všechno byla falešná hra, podlost a zločin, spáchaný na lidu této země a Vy hrajete absurdní
komedii podle vzoru vašich absurdních her. Při svém prvním rozhlasovém a televizním projevu z Hradu v lednu 1990 jste řekl, že se "z těchto míst lhalo". A vy sám dosud lžete a zastíráte objektivní pravdu a skutečnosti. Ve svém zájmu, v zájmu své pýchy, ješitnosti, pocitu důležitosti a domněnky, že jste jediný, vhodný a schopný vést tuto zemi jako prezident.
Prohlásil jste, že zveřejnění seznamů spolupracovníků StB v Necenzurovaných novinách způsobilo četné lidské tragedie, aniž jste uvedl konkrétní případy. Já na rozdíl od vás, třebaže jsem měl jen omezenou možnost přístupu k dokumentům StB, bych chtěl uvést opak.
Na rozdíl od vás budu jmenovat příslušníky a agenty StB plnými jmény, aby se naši občané dozvěděli pravdu o svých spoluobčanech. Nebudu plýtvat zkratkami jmen jako O.Š.,M.V. a podobně, protože mně nic neříkají. Nebudu také s vámi polemizovat, zda zločiny StB a jejich pomahačů způsobily více či méně zla, než zveřejněné seznamy. Jsem totiž na rozdíl od vás
přesvědčen o tom, že tato organizace, ne nepodobná SS, SA, SD nebo Gestapu, byla organizace zločinecká a že jejich pomahači byli a jsou zločinci a měli by se za svoji činnost zodpovídat. Ale to byste nesměl 13. prosince 1989 slíbit jejich beztrestnost a nedotknutelnost.
Vám šlo zřejmě o prezidentský post mnohem více, než o vámi proklamovanou spravedlnost, pravdu a lásku. Nakonec jste svůj postoj vyjádřil panu Dr.Ing.Andělovi, když jste prohlásil, že v této zemi žádný hon na komunisty nebude. Souhlasím proto s vyjádřením Johna Boka, že celá tato plejáda zločinců vstávaje lehaje může děkovat Bohu za vás a vaše
prezidentování.
Mohl bych hovořit o statisících občanů, kteří v důsledku totalitní moci byli vyhozeni z práce a místo uplatnění svého vzdělání byli pomocnými dělníky, umývači oken nebo hlídači. Vás to nepostihlo, vy jste byl "spisovatel", chráněný a hýčkaný režimem. Zatímco tisíce z nás posílalo své dopisy z vězení domů jako motáky, protože značná část pošty byla zadržována, vy jste mohl napsat a odeslat z vězení celou knihu, aniž by vám byť i jediný dopis byl zadržen, vrácen nebo neodeslán! Já byl u toho a vy to víte. Ostatně tak znělo pozdější vaše věnování knihy Dopisy Olze. V době, kdy se tisíce vězňů doslova mačkaly v celách na pár čtverečních metrech, vy jste měl na Pankráci dvoucelu a na Ruzyni jste pobýval v cele určené pro 13 osob sám!