Tak řekněme že ne plnou silou, ale tak aby si toho úderu soupeř všimnul. :-)
Taky se to mění podle toho jak toho člověka znáš (co si můžeš dovolit), ale to spíš na trénicích apod.
Dalším důležitým bodem je opancéřovanost protivníka, vzhledem k tomu, že zásahy hlásí zasažený musí o zásahu vědět. Takže třeba do někoho s prošívanicí, kroužkovkou, koženou zbrojí praštít trochu víc než do hadráka a do plechovky si prostě praštíš, no. ::
)::
A málem bych zapomněl, taky část těla kam ho vezmeš.
Třeba úderem do stehna toho moc nenaděláš, naopak nepříjené jsou zásahy zápěstí (díky štítu se mi to moc často nestává, ale i tak šetřím na pořádné nátepníky), to samé rány do měkkých tkání (břicho) nebo kloubů - to ale záleží na zásahových plochách, že.
Kapitolou samy o sobě jsou prsty a ruka, doporučuji si co nejdříve sehnat nějaké slušné rukavice.
Povětšinou postačí tlusté kožené rukavice (do stovky, když víš kde), ale na obouruční zbraně se už hodí plátové, které ti i nahradí nátepníky. Kroužkové části zbroje jsou povětšinou k ničemu, tlumí minimálně (i když by mě zajímaly Braceovy zkušenosti s kroužkovkou) , což je dáno historicky - kroužky neměly chránit před nárazem, ale především před řezem/sekem, avšak na dřevárně jsou zbraně tupé a i ostří mečů jsou poměrně široká...
Závidím Brňákum, ti těch akcí maj jak nas.....