Takže, to zásadní je napsáno už v nadpise, ale raději to napíšu i sem:
Byl bych rád, kdybyste se v tomto tématu vyjádřili ke vzdělání, nevzdělanosti, škole(ám) a vzdělávání obecně.
S dovolením bych vyzobl pár věcí, které mě zaujaly - proto jen v rychlosti:
podívejme se na takzvaný školní vzdělávací program… kdyby nešlo o vážnou situaci, znamenitě bych se bavil; kdysi, když tento "maslostroj" začínal, existovalo pár takzvaně experimentálních škol, do kterých se tlačily peníze horem dolem – buď na úkor škol kolem (ředitelé v té době ty experimentální ústavy opravdu milovali, když se jim kvůli tomu krátily dotace), nebo díky známostem v Parlamentu. Kvantum ředitelů základních škol v Praze z oněch postů časem odešlo, protože s tím (s prominutím) paskvilem nechtěli mít nic společného – a ani se jim nedivím. Bohužel jsem jako občan dle zákona nucen tento duševní masochismus respektovat.
Důsledek ŠVP? Především to pocítí žák při přestupu z jedné ZŠ na druhou - může se totiž ukázat (a také se v mnoha případech ukazuje) časový nesoulad mezi látkou probíranou na jedné a na druhé škole v tom smyslu, že co na jedné škole bylo probráno, na druhé ještě probráno nebylo, ale bylo probráno to, co nebylo probráno na škole první. Dva tři předměty v takovém stavu - a když si představím, že jde o žáka osmého nebo devátého ročníku, opravdu mu nezávidím (a to nehovořím o problematice výuky jazyků v tom smyslu, že na jedné škole se žák může x let věnovat, dejme tomu, němčině, a po přestupu zjistí, že bude muset začít od nuly s angličtinou, protože na nové škole se němčina nevyučuje). Od naší humánní společnosti bych takovéto cílené a naprosto zbytečné stresování opravdu neočekával.
Velmi by mě zajímalo, jak si při tomto politováníhodném stavu pan ministr představuje srovnávací testy ... kdysi existovaly centrálně dané osnovy a osobně se nedomnívám, že šlo o špatný systém (podle mého názoru plně stačilo eliminovat faktory poplatné minulému režimu) - potom by srovnávání mělo alespoň nějaký smysl (za stávající situace se na srovnávacích testech leda někdo finančně zahojí). A když se mi doneslo, že MŠMT uvažuje o vytvoření seznamu doporučených domácích cvičení, šel jsem zvracet.
Ona celá ta věc stejně nakonec skončí tak, že se vrátí staré centrální osnovy a předlistopadové maturity, maximálně s velmi mírnými obměnami… a přijdou s tím zase jako s velkým, ba přímo obrovským objevem (čímž se x let práce na ŠVP vyhodnotí jako velmi hezký a nanicovatý experiment a někdo si přitom vylepší privátní rozpočet).
Stejně tak je zajímavá záležitost kolem nového stylu písma, který tak či tak bude mít naprosto nulový přínos - když opominu, že psaní tiskacími písmeny bych považoval za osobní urážku již v prvním ročníku základní školy, tak si nejsem jist, jak dopadnou oběti tohoto skvělého experimentu, dostane - li se jim někdy do rukou text obsahující normální psané písmo... patrně si budou muset objednat někoho, kdo jim jej přečte.
Faktem ale je, že v oblasti vydávání nových učebních pomůcek bude opět tučný výdělek.
Málem bych byl zapomněl - od dob paní ministryně Buzkové platí, že žák může tentýž ročník opakovat maximálně jednou; navenek to vypadá jako krok vpřed, ale ve skutečnosti je to kontraproduktivní. Pokud totiž žák takzvaně "propadne", bude ročník opakovat, a i kdyby byl opět klasifikován nedostatečně, tentokráte "postoupí věkem" - jinak řečeno, repetent nemusí dělat naprosto nic a postoupí i tak, což je přinejmenším pozoruhodné.
Závěrem ocením, jestliže se případné polemiky zúčastní pouze ti, kdo skutečně mají co říci...
